grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Mapování mořského dna - zaměstnanost na mořích a v oceánech

zdroj: www.freedigitalphotos.net zdroj: www.freedigitalphotos.net

Oceány a moře obklopující Evropu skýtají nové příležitosti pro růst a zaměstnanost ke splnění cílů strategie Evropa 2020. Aby se tento potenciál co nejlépe využil, musíme mít více znalostí o tom, co se odehrává v moři. Evropská komise navrhuje vytvořit do roku 2020 digitální mapu mořského dna v evropských vodách tím, že shromáždí všechny stávající údaje do jediné ucelené databáze přístupné všem zájemcům.

Nová bezešvá digitální mapa mořského dna v evropských vodách s různým rozlišením by měla mít nejvyšší možné rozlišení a měla by znázorňovat topografické a geologické údaje, stanoviště a ekosystémy. Spolu s mapou by měl být zajištěn přístup k aktuálním pozorováním a informacím o fyzikálním, chemickém a biologickém stavu vodního sloupce nad mořským dnem a k tomu by měly být poskytovány příslušné údaje o dopadu lidských činností a oceánografické předpovědi. To vše by mělo být snadno dostupné, interoperabilní a bez omezení použití. Údaje by se měly získávat na základě udržitelného postupu, jehož účelnost je neustále zlepšována a který členským státům umožňuje zvýšit potenciál jejich programů pozorování, odběru vzorků a dohledu v námořní oblasti.

Maria Damanaki, komisařka pro námořní záležitosti a rybolov, v této souvislosti prohlásila: „Evropské hospodářství může využívat přínosů strukturovanějšího přístupu ke znalostem v námořní oblasti. Konkurenceschopnost pracovníků působících na moři i na pobřeží se tak může zlepšit o 300 milionů EUR ročně. Mohou vzniknout i nové příležitosti ve výši dalších 200 milionů EUR ročně. Klady vyplývající ze zmírňování nejistoty se obtížněji vyčíslují, ovšem domníváme se, že pokud bychom dokázali snížit nejistotu ohledně budoucího zvýšení hladiny moře o 25 % ročně, ušetřili bychom subjektům odpovídajícím za ochranu mořského pobřeží Evropy dalších 100 milionů EUR ročně. První soubor pilotních projektů prokázal, že tento přístup je proveditelný. Na zkušenosti získané z těchto projektů budeme navazovat.“


Oceány a moře obklopující Evropu mohou zajistit náročné a uspokojivé pracovní příležitosti, které splňují očekávání našich mladých lidí. Jsou nám schopny dodat čistou energii, kterou potřebujeme, abychom zabránili klimatické katastrofě. Z moří a oceánů se získávají bílkoviny, jež jsou základem zdravé výživy. Dodávají suroviny pro výrobu léků nebo enzymy z organismů žijících v místech s nejkrajnějšími teplotními, světelnými a tlakovými podmínkami pro život. Mohou též reagovat na rostoucí celosvětovou poptávku po surovinách z podmořské těžby.

Hnací silou těchto nových příležitostí pro „modrý růst“ a zaměstnanost jsou především dva vývojové trendy. Za prvé se lidstvo v důsledku ubývání zemědělské půdy a sladké vody začíná znovu zajímat o 71 % plochy naší planety, která je pokryta slanou vodou. Za druhé lze rychlý pokrok v oblasti technologií podmořského pozorování, dálkového řízení a stavby, k němuž došlo zejména v ropném průmyslu, využít v celé řadě dalších nových odvětví v rozmanitých oceánografických a meteorologických podmínkách.

Abychom tento potenciál dokázali využít, musíme usnadnit veškeré možné investice. Je zapotřebí snížit náklady, omezit rizika a podnítit inovaci. Zároveň se musíme postarat o to, aby tento rozvoj „modré ekonomiky“ byl udržitelný. Zdroje jsou velké, nikoli však neomezené. Musíme tedy znát současný stav moří a vědět, jak by se mohl změnit v budoucnosti. Potřebujeme pochopit, jaký dopad bude mít měnící se klima na oceán a naopak.

V současné době spravují údaje v Evropě stovky institucí. Je obtížné nalézt údaje o určitém parametru v určité oblasti, složitě se získává povolení k využívání daných údajů a čas zabere i uspořádání těchto navzájem neslučitelných údajů z různých zdrojů do uceleného obrazu. Tato skutečnost zvyšuje náklady provozovatelům působícím v námořní oblasti a též to znamená, že řada možných činností zůstane ležet ladem.

Komise se společně s členskými státy snaží o sloučení dostupných zdrojů a mechanismů, aby dané znalosti zpřístupnila průmyslu, veřejným orgánům, výzkumným pracovníkům a společnosti.

Souvislosti

Sdělení Komise „Znalosti v námořní oblasti 2020“ ze září roku 2010 ukázalo, že lepší správou pozorování a údajů v námořní oblasti by se snížily náklady na operace na moři, podnítila inovace a snížila nejistota ohledně zákonitostí moře v budoucnosti.

Prvním souborem přípravných opatření v rámci integrované námořní politiky EU byly zavedeny prototypy datových platforem, které umožňují přístup k údajům o mořích spravovaným evropskými veřejnými subjekty. V rámci šesti tematických skupin pro shromažďování údajů – pro oblast hydrografie, geologie, fyziky, chemie, biologie a fyzických stanovišť – vznikla síť 53 organizací. Zároveň byla v rámci Evropského programu monitorování Země (GMES) zřízena námořní služba, která využívá družicová data a údaje in-situ pro potřeby oceánografických předpovědí, a rámcem EU pro shromažďování údajů byl stanoven postup pro strukturovaný sběr údajů v odvětví rybolovu. Nelze opomenout ani aktivní zapojení členských států EU.

více informací na : http://ec.europa.eu

 

Pro psaní komentářů se přihlašte

pojisteni slevovy kupon

Ekonomicke aktuality

  • Australská investiční společnost Macquarie má zájem o převzetí aktivit německé energetické firmy Innogy v České republice. Informoval o tom list Handelsblatt s odvoláním na informace z finančních kruhů. Innogy oznámila, že vyhověla žádosti zájemce o zpřístupnění vybraných informací, ale nezveřejnila, o jakého zájemce jde. 

  • Česká měna by měla podle odhadů i letos strmě posilovat. Zatímco v současnosti se její kurz k euru pohybuje okolo 25,30 koruny, za celý letošní rok by měla dosáhnout na průměrných 25,10 Kč za euro. V roce 2021 to pak podle analytiků bude až průměrných 23,80 koruny za euro. Vyplývá to z výsledků průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 16 odborných institucí. Zároveň se očekává zpomalování růstu české ekonomiky, z letošních zhruba 3,5 procenta by se měl růst zmírnit do roku 2021 na 2,5 procenta.

  • Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) začal s vyšetřováním možného zneužívání evropských zemědělských fondů na Slovensku. Šetření přitom souvisí s informacemi, které se na světlo dostaly díky práci zavražděného slovenského novináře Jána Kuciaka. Informaci serveru Politico.eu potvrdilo ČTK tiskové oddělení úřadu. Mluvčí Evropské komise vývoj nechtěli komentovat právě s odkazem na šetření OLAFu.

  • Španělé jsou podle nejnovějších údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) bohatší než Italové. Hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu loni ve Španělsku překonal srovnatelný údaj za Itálii. To je povzbudivé z hlediska ekonomického oživení Španělska, pro Itálii je to ale znepokojivá zpráva. Další ztráta pozic jí navíc reálně hrozí i v dalších letech. 

  • Za zpracování nepřesného posudku vedoucího k nevýhodné privatizaci těžebního podniku OKD by měl soudní znalec Rudolf Doucha dostat tříletou podmínku. Bývalí místopředsedové Fondu národního majetku (FNM) Pavel Kuta a Jan Škurek, kteří měli privatizaci na starosti, by pak měli dostat podmínku 2,5 roku. Všichni tři by měli společně nahradit škodu 5,7 miliardy korun, která podle obžaloby při privatizaci vznikla. V závěrečné řeči to v pátek navrhl státní zástupce Tomáš Černý. Obžalovaní vinu odmítají.

Copyright © 2010-2016 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit