grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl: Predikce „sýčků“ se nenaplnily

foto zdroj: tisková zpráva VŠB-TU Ostrava autor: Tereza Kulihová foto zdroj: tisková zpráva VŠB-TU Ostrava autor: Tereza Kulihová

O vývoji české ekonomiky přednášel v úterý 21. dubna 2015 studentům Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.

V úvodu vzpomenul veřejnou kontroverzní diskusi po 7. listopadu 2013, kdy bankovní rada ČNB snížila hodnotu české koruny vůči Euru o 4,7 procenta a zároveň deklarovala vyhlášení tzv. kurzového závazku. Oponenti tohoto kroku „sýčkovali", že lidé budou více šetřit, že zdražení koruny se projeví v ceně pohonných hmot a energií, což nebude dobrý signál pro české domácnosti. Kritici intervence strašili poklesem reálné poptávky a také ekonomiky.

Tyto predikce „sýčků" se podle Mojmíra Hampla nenaplnily. Dokumentoval to analýzou vývoje ekonomiky od listopadu 2013 do dnešních dnů. V době intervence klesal hrubý domácí produkt, snižovaly se investice a rostla obecná míra nezaměstnanosti. Průměrná nominální mzda se sice pohybovala v kladných číslech, ale podle viceguvernéra to byl jeden z nejnižších nárůstů mezd v moderních ekonomických českých dějinách. Tržby v maloobchodě spíše klesaly a inflaci nad nulou drželo zvyšování nepřímých daní. Ostatní všechny cenové okruhy, například ve službách, stavebnictví, zemědělství apod., vykazovaly deflační tendence.

Vývoj ekonomiky za šest čtvrtletí potvrdil správnost listopadového rozhodnutí ČNB z roku 2013. Podle viceguvernéra Hampla se Česká republika z poslední třetiny zemí Evropské unie, které rostou nejpomaleji, posunula do první třetiny nejrychleji zvedajících se ekonomik. „Podniky začaly silně investovat a postupně klesala nezaměstnanost. V tuto chvíli ji máme třetí nejnižší v Evropské unii," uvedl Mojmír Hampl. Dodal, že zároveň roste průměrná nominální mzda, oživuje se trh práce a začaly se otáčet soukromé indikátory důvěry u domácností i podniků. Přitom maloobchodní tržby nadále rostou, a to za velmi nízkého zvyšování se cen. Nenaplnilo se varování kritiků z roku 2013, že českou ekonomiku postihne hyperinflace. Za loňský rok průměrná inflace činila 0,4 procenta, což je nejnižší číslo za posledních deset let.

Pohled do historie

Mojmír Hampl ostravským studentům ekonomie připomněl historii české koruny. V té souvislosti se zmínil o největším národohospodáři první republiky Karlu Englišovi, který v únoru 1934 prosadil snížení hodnoty koruny o 16 procent. Díky tomuto kroku ještě v témže roce skončila v Československu pětiletá recese i deflace spotřebitelských cen a ekonomika zaznamenala razantní hospodářské oživení.

Nižší inflace oproti prognóze

„V tuto chvíli prožíváme jeden z nejsilnějších pozitivních nabídkových šoků za posledních dvacet let," zdůraznil Mojmír Hampl. Z důvodů výrazného poklesu cen ropy a energetických komodit je inflace oproti prognóze ČNB nižší. „Kdyby k šoku u cen ropy nedošlo, v tuto chvíli by se inflace pohybovala zhruba o 1,1 procenta výše. Jinými slovy, byli bychom blízko našemu dvouprocentnímu inflačnímu cíli cenové stability," dodal v závěru své přednášky Mojmír Hampl. Dále odpovídal na dotazy přítomných. Týkaly se prognóz vývoje ceny ropy, současné pozice dolaru ve světové ekonomice, zapojení České republiky v zahraničních bankovních uniích, rostoucího českého exportu do Německa a uvolnění obchodních bariér mezi Evropou a Amerikou prostřednictvím smlouvy TTIP.

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl přednáší studentům ostravské Ekonomické fakulty VŠB-TUO.

 

 zdroj: tisková zpráva VŠB-TU Ostrava

Pro psaní komentářů se přihlašte

pojisteni slevovy kupon

Ekonomicke aktuality

  • Australská investiční společnost Macquarie má zájem o převzetí aktivit německé energetické firmy Innogy v České republice. Informoval o tom list Handelsblatt s odvoláním na informace z finančních kruhů. Innogy oznámila, že vyhověla žádosti zájemce o zpřístupnění vybraných informací, ale nezveřejnila, o jakého zájemce jde. 

  • Česká měna by měla podle odhadů i letos strmě posilovat. Zatímco v současnosti se její kurz k euru pohybuje okolo 25,30 koruny, za celý letošní rok by měla dosáhnout na průměrných 25,10 Kč za euro. V roce 2021 to pak podle analytiků bude až průměrných 23,80 koruny za euro. Vyplývá to z výsledků průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 16 odborných institucí. Zároveň se očekává zpomalování růstu české ekonomiky, z letošních zhruba 3,5 procenta by se měl růst zmírnit do roku 2021 na 2,5 procenta.

  • Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) začal s vyšetřováním možného zneužívání evropských zemědělských fondů na Slovensku. Šetření přitom souvisí s informacemi, které se na světlo dostaly díky práci zavražděného slovenského novináře Jána Kuciaka. Informaci serveru Politico.eu potvrdilo ČTK tiskové oddělení úřadu. Mluvčí Evropské komise vývoj nechtěli komentovat právě s odkazem na šetření OLAFu.

  • Španělé jsou podle nejnovějších údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) bohatší než Italové. Hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu loni ve Španělsku překonal srovnatelný údaj za Itálii. To je povzbudivé z hlediska ekonomického oživení Španělska, pro Itálii je to ale znepokojivá zpráva. Další ztráta pozic jí navíc reálně hrozí i v dalších letech. 

  • Za zpracování nepřesného posudku vedoucího k nevýhodné privatizaci těžebního podniku OKD by měl soudní znalec Rudolf Doucha dostat tříletou podmínku. Bývalí místopředsedové Fondu národního majetku (FNM) Pavel Kuta a Jan Škurek, kteří měli privatizaci na starosti, by pak měli dostat podmínku 2,5 roku. Všichni tři by měli společně nahradit škodu 5,7 miliardy korun, která podle obžaloby při privatizaci vznikla. V závěrečné řeči to v pátek navrhl státní zástupce Tomáš Černý. Obžalovaní vinu odmítají.

Copyright © 2010-2016 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit