grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Nanotechnologie v boji proti HIV

laboratoryVědecký tým nově vzniklého Oddělení nanotechnologií a informatiky (iNTEC) Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci představil na tiskové konferenci výsledky svého vývoje zaměřeného na výzkum technologie přípravy nanovrstev s antibakteriálními, antimykotickými a antivirotickými účinky.



Vědci podali na jaře 2012 patentovou přihlášku na technologický postup výroby antibakteriální vrstvy, která díky aktivní složce (kationty stříbra) dokáže zničit bakterie, viry i houby. Roztok lze nanášet na různé druhy materiálů, jako je textil, keramika, sklo i podlahové krytiny. „Po uveřejnění patentové přihlášky projevilo zájem o uplatnění vrstvy několik firem. Licenční smlouva byla podepsána s firmou Pharma-Future na exklusivní práva pro využití této technologie ve společenské praxi,“ řekl vedoucí oddělení Jiří Maryška s tím, že univerzita chce patenty rozšířit i do dalších zemí mimo Evropskou unii.



Na rozdíl od běžných dezinfekčních prostředků je účinek nové vrstvy dlouhodobý díky tomu, že je vrstva se základním materiálem svázána pevnou vazbou. „Jedná se o polymerní vrstvu v tloušťce od 150 do 300 nanometrů," uvedla vedoucí týmu medicínských aplikací Irena Lovětínská-Šlamborová. Materiál podle ní snese umývání, praní a další běžné ošetření. „Třeba při aplikaci na textil vydrží až 50 vyprání, aniž by ztratil účinnost,“ dodala. Připomněla, že testy prokázaly, že vrstva efektivně ničí i vir HIV, a tak se nabízí její uplatnění třeba na kondomech.

Největší šance na uplatnění je podle našich vědců ve zdravotnictví, protože roztok dokáže zabránit nebezpečným bakteriálním infekcím. Patent testuje tým Liberecké univerzity v nemocnicích v Brně či Olomouci. „Materiál by se mohl uplatnit všude tam, kde se klade důraz na sterilní prostředí – například na operačních sálech či jednotkách intenzivní péče,“ řekl obchodní ředitel společnosti Pharma-Future Pavel Sedláček. Dodal, že zájem o využití je i v zahraničí.

„Vyvinuté nanovrstvy představují vysoce účinnou prevenci před napadením pacienta patogenními bakteriemi,“ prohlásil jednatel firmy Petr Otepka. Na trh by se podle něj mohly první produkty s touto vrstvou dostat už příští rok.


zdroj: Zpravodaj Technické univerity v Liberci

Vědecký tým nově vzniklého Oddělení nanotechnologií a informatiky (iNTEC) Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci včera představil na tiskové konferenci výsledky svého vývoje zaměřeného na výzkum technologie přípravy nanovrstev s antibakteriálními, antimykotickými a antivirotickými účinky.

Vědci naší univerzity podali na jaře 2012 patentovou přihlášku na technologický postup výroby antibakteriální vrstvy, která díky aktivní složce (kationty stříbra) dokáže zničit bakterie, viry i houby. Roztok lze nanášet na různé druhy materiálů, jako je textil, keramika, sklo i podlahové krytiny. „Po uveřejnění patentové přihlášky projevilo zájem o uplatnění vrstvy několik firem. Licenční smlouva byla podepsána s firmou Pharma-Future na exklusivní práva pro využití této technologie ve společenské praxi,“ řekl vedoucí oddělení Jiří Maryška s tím, že univerzita chce patenty rozšířit i do dalších zemí mimo Evropskou unii.

Na rozdíl od běžných dezinfekčních prostředků je účinek nové vrstvy dlouhodobý díky tomu, že je vrstva se základním materiálem svázána pevnou vazbou. „Jedná se o polymerní vrstvu v tloušťce od 150 do 300 nanometrů," uvedla včera před novináři vedoucí týmu medicínských aplikací Irena Lovětínská-Šlamborová. Materiál podle ní snese umývání, praní a další běžné ošetření. „Třeba při aplikaci na textil vydrží až 50 vyprání, aniž by ztratil účinnost,“ dodala. Připomněla, že testy prokázaly, že vrstva efektivně ničí i vir HIV, a tak se nabízí její uplatnění třeba na kondomech.

Největší šance na uplatnění je podle našich vědců ve zdravotnictví, protože roztok dokáže zabránit nebezpečným bakteriálním infekcím. Patent testuje tým naší univerzity v nemocnicích v Brně či Olomouci. „Materiál by se mohl uplatnit všude tam, kde se klade důraz na sterilní prostředí – například na operačních sálech či jednotkách intenzivní péče,“ řekl obchodní ředitel společnosti Pharma-Future Pavel Sedláček. Dodal, že zájem o využití je i v zahraničí.

„Vyvinuté nanovrstvy představují vysoce účinnou prevenci před napadením pacienta patogenními bakteriemi,“ prohlásil jednatel firmy Petr Otepka. Na trh by se podle něj mohly první produkty s touto vrstvou dostat už příští rok.

Novinky - věda a technika

  • Když v roce 2002 přijížděl do Česka, byl prý jen mladým vědcem zamilovaným do boranů - sloučenin boru s vodíkem. Dnes je Michael Londesborough nejen úspěšným chemikem, ale i nadšeným popularizátorem vědy, kteří věří, že Komenského „škola hrou” stále platí.

  • Jaký je rozdíl mezi kozou a ovcí? Co od sebe odlišuje slípku a sněžnou sovu? Odpověď nemusí být kupodivu až tak zjevná. Jak se nejednou přesvědčili pracovníci slovenské minifarmy v Lubině nedaleko moravských hranic.

  • Žádná pravidelná aplikace inzulínu! Pacientům s diabetem 1. stupně svitla naděje. Z pražského IKEM se šíří nadějné zvěsti o nové metodě, která už získala ocenění Discovery Award. Na čem je nová metoda založená?

  • Děti, které se narodí v létě, to mají v životě mnohem těžší než jejich vrstevníci. Z řady vědeckých studií vychází najevo, že takzvané letní děti mají horší prospěch ve škole a častěji zlobí. Britská BBC na toto téma vydala pětidílný rozhlasový dokument s názvem Kalendářová konspirace.

  • Je to jedna z nejstarších otázek lidstva. Jak vznikl život na Zemi? Odpovědi na ni hledají generace myslitelů, filozofů, fyziků, biologů i chemiků, každá jinými cestami a za pomoci jiných vědeckých nástrojů. Tématem se intenzivně zabývá také manželský pár Judit a Jiří Šponerovi z Biofyzikálního ústavu AV.

  • Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje. Poslední zatmění Slunce se odehrálo nad územím Spojených států letos 21. srpna. Jedním z pozorovatelů tohoto nebeského úkazu přímo na místě byl i ředitel Hvězdárny Úpice Marcel Bělík.

  • První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk zemřel přesně před 80 lety dne 14. září 1937. Osobnost Masarykovu i okolnosti jeho doby rozebral v Magazínu Leonardo ředitel Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ivan Šedivý.

  • Spánek je nejlepší lékař, říká se. Jenže někdy ani na něj není spolehnutí. Závažné problémy spojené se spaním pomáhají odhalit odborníci ve spánkových laboratořích. Jednu z nich jsme s Meteorem navštívili.

Copyright © 2010-2016 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit