grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Nanotechnologie v boji proti HIV

laboratoryVědecký tým nově vzniklého Oddělení nanotechnologií a informatiky (iNTEC) Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci představil na tiskové konferenci výsledky svého vývoje zaměřeného na výzkum technologie přípravy nanovrstev s antibakteriálními, antimykotickými a antivirotickými účinky.



Vědci podali na jaře 2012 patentovou přihlášku na technologický postup výroby antibakteriální vrstvy, která díky aktivní složce (kationty stříbra) dokáže zničit bakterie, viry i houby. Roztok lze nanášet na různé druhy materiálů, jako je textil, keramika, sklo i podlahové krytiny. „Po uveřejnění patentové přihlášky projevilo zájem o uplatnění vrstvy několik firem. Licenční smlouva byla podepsána s firmou Pharma-Future na exklusivní práva pro využití této technologie ve společenské praxi,“ řekl vedoucí oddělení Jiří Maryška s tím, že univerzita chce patenty rozšířit i do dalších zemí mimo Evropskou unii.



Na rozdíl od běžných dezinfekčních prostředků je účinek nové vrstvy dlouhodobý díky tomu, že je vrstva se základním materiálem svázána pevnou vazbou. „Jedná se o polymerní vrstvu v tloušťce od 150 do 300 nanometrů," uvedla vedoucí týmu medicínských aplikací Irena Lovětínská-Šlamborová. Materiál podle ní snese umývání, praní a další běžné ošetření. „Třeba při aplikaci na textil vydrží až 50 vyprání, aniž by ztratil účinnost,“ dodala. Připomněla, že testy prokázaly, že vrstva efektivně ničí i vir HIV, a tak se nabízí její uplatnění třeba na kondomech.

Největší šance na uplatnění je podle našich vědců ve zdravotnictví, protože roztok dokáže zabránit nebezpečným bakteriálním infekcím. Patent testuje tým Liberecké univerzity v nemocnicích v Brně či Olomouci. „Materiál by se mohl uplatnit všude tam, kde se klade důraz na sterilní prostředí – například na operačních sálech či jednotkách intenzivní péče,“ řekl obchodní ředitel společnosti Pharma-Future Pavel Sedláček. Dodal, že zájem o využití je i v zahraničí.

„Vyvinuté nanovrstvy představují vysoce účinnou prevenci před napadením pacienta patogenními bakteriemi,“ prohlásil jednatel firmy Petr Otepka. Na trh by se podle něj mohly první produkty s touto vrstvou dostat už příští rok.


zdroj: Zpravodaj Technické univerity v Liberci

Vědecký tým nově vzniklého Oddělení nanotechnologií a informatiky (iNTEC) Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci včera představil na tiskové konferenci výsledky svého vývoje zaměřeného na výzkum technologie přípravy nanovrstev s antibakteriálními, antimykotickými a antivirotickými účinky.

Vědci naší univerzity podali na jaře 2012 patentovou přihlášku na technologický postup výroby antibakteriální vrstvy, která díky aktivní složce (kationty stříbra) dokáže zničit bakterie, viry i houby. Roztok lze nanášet na různé druhy materiálů, jako je textil, keramika, sklo i podlahové krytiny. „Po uveřejnění patentové přihlášky projevilo zájem o uplatnění vrstvy několik firem. Licenční smlouva byla podepsána s firmou Pharma-Future na exklusivní práva pro využití této technologie ve společenské praxi,“ řekl vedoucí oddělení Jiří Maryška s tím, že univerzita chce patenty rozšířit i do dalších zemí mimo Evropskou unii.

Na rozdíl od běžných dezinfekčních prostředků je účinek nové vrstvy dlouhodobý díky tomu, že je vrstva se základním materiálem svázána pevnou vazbou. „Jedná se o polymerní vrstvu v tloušťce od 150 do 300 nanometrů," uvedla včera před novináři vedoucí týmu medicínských aplikací Irena Lovětínská-Šlamborová. Materiál podle ní snese umývání, praní a další běžné ošetření. „Třeba při aplikaci na textil vydrží až 50 vyprání, aniž by ztratil účinnost,“ dodala. Připomněla, že testy prokázaly, že vrstva efektivně ničí i vir HIV, a tak se nabízí její uplatnění třeba na kondomech.

Největší šance na uplatnění je podle našich vědců ve zdravotnictví, protože roztok dokáže zabránit nebezpečným bakteriálním infekcím. Patent testuje tým naší univerzity v nemocnicích v Brně či Olomouci. „Materiál by se mohl uplatnit všude tam, kde se klade důraz na sterilní prostředí – například na operačních sálech či jednotkách intenzivní péče,“ řekl obchodní ředitel společnosti Pharma-Future Pavel Sedláček. Dodal, že zájem o využití je i v zahraničí.

„Vyvinuté nanovrstvy představují vysoce účinnou prevenci před napadením pacienta patogenními bakteriemi,“ prohlásil jednatel firmy Petr Otepka. Na trh by se podle něj mohly první produkty s touto vrstvou dostat už příští rok.

Letak Batak 02

Novinky - věda a technika

  • Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo savcům vyjít na denní světlo. Do té doby se především ukrývali v temných zákoutích, napovídají tomu vědecké studie.

  • Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené knihovny má ale Verneův Tajemný hrad v Karpatech na míle daleko. Děj je perfektně promyšlený a i z pohledu současných vědců – fyziků, geologů, muzikologů – se dají všechny zápletky logicky vysvětlit.

  • Ve srovnání s jinými savci má náš mozek mnohem větší kapacitu. Zatímco třeba mozek prasete má objem 200 cm3, mozek člověka zhruba 1400 až 1500 cm3. Zřejmě ale nejde jen o velikost. V čem přesně se lidský mozek liší od mozku jiných živočichů? A jak jsou na tom lidoopi?

  • Záchranáři jsou pomyslnými neviditelnými anděly. Pomáhají v nejdůležitějších chvílích, ale pak už se před dotyčnou osobou nikdy neobjeví. Jak probíhá práce záchranáře a co je při záchraně člověka nejdůležitější? A kdy je první pomoc přímo nezbytná?

  • Dobrodružné vědecko-fantastické romány francouzského spisovatele Julese Vernea oslňovaly čtenáře už před 150 lety a čtou se dodnes. Verne mistrně kombinoval detailní vědecké poznání s bohatou fantazií. Mnohdy předběhl svou dobu. V popisech podmořského světa v románu Dvacet tisíc mil pod mořem však zůstává jeho fantazie pořád ještě mocnější než nejnovější vědecké výzkumy.

  • I roboti mají svá práva a i na ty se zaměřuje právnička se specializací informační a komunikační technologie. Nejde ale jen o to zkoumat, zda dát robotům práva, ale spíš o to studovat a zkoumat, jak právo reguluje používání robotů a umělé inteligence.

  • V naší Galaxii proudí řeky hvězd. Některé z nich se pohybují rychlostí až 500 km/s, unikají pryč a stávají se bludnými intergalaktickými nomády. Tyto a další detaily o podobě Sluneční soustavy, Mléčné dráhy i hlubšího vesmíru nyní poznáváme díky evropské sondě GAIA. Data o miliardách hvězd, množství planetek a dalších vesmírných objektů právě zpracovávají vědci po celém světě. Předpokládají se převratné novinky.

  • Jsou jedním z nejúspěšnějších živočišných druhů, vodní plochy planety Země už obývají minimálně 420 milionů let. Žraloci jsou výjimečně dobře uzpůsobeni životu pod vodou a disponují zbraněmi, díky kterým jsou obávanými predátory moří a oceánů.

Copyright © 2010-2018 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit