grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Nanotechnologie v boji proti HIV

laboratoryVědecký tým nově vzniklého Oddělení nanotechnologií a informatiky (iNTEC) Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci představil na tiskové konferenci výsledky svého vývoje zaměřeného na výzkum technologie přípravy nanovrstev s antibakteriálními, antimykotickými a antivirotickými účinky.



Vědci podali na jaře 2012 patentovou přihlášku na technologický postup výroby antibakteriální vrstvy, která díky aktivní složce (kationty stříbra) dokáže zničit bakterie, viry i houby. Roztok lze nanášet na různé druhy materiálů, jako je textil, keramika, sklo i podlahové krytiny. „Po uveřejnění patentové přihlášky projevilo zájem o uplatnění vrstvy několik firem. Licenční smlouva byla podepsána s firmou Pharma-Future na exklusivní práva pro využití této technologie ve společenské praxi,“ řekl vedoucí oddělení Jiří Maryška s tím, že univerzita chce patenty rozšířit i do dalších zemí mimo Evropskou unii.



Na rozdíl od běžných dezinfekčních prostředků je účinek nové vrstvy dlouhodobý díky tomu, že je vrstva se základním materiálem svázána pevnou vazbou. „Jedná se o polymerní vrstvu v tloušťce od 150 do 300 nanometrů," uvedla vedoucí týmu medicínských aplikací Irena Lovětínská-Šlamborová. Materiál podle ní snese umývání, praní a další běžné ošetření. „Třeba při aplikaci na textil vydrží až 50 vyprání, aniž by ztratil účinnost,“ dodala. Připomněla, že testy prokázaly, že vrstva efektivně ničí i vir HIV, a tak se nabízí její uplatnění třeba na kondomech.

Největší šance na uplatnění je podle našich vědců ve zdravotnictví, protože roztok dokáže zabránit nebezpečným bakteriálním infekcím. Patent testuje tým Liberecké univerzity v nemocnicích v Brně či Olomouci. „Materiál by se mohl uplatnit všude tam, kde se klade důraz na sterilní prostředí – například na operačních sálech či jednotkách intenzivní péče,“ řekl obchodní ředitel společnosti Pharma-Future Pavel Sedláček. Dodal, že zájem o využití je i v zahraničí.

„Vyvinuté nanovrstvy představují vysoce účinnou prevenci před napadením pacienta patogenními bakteriemi,“ prohlásil jednatel firmy Petr Otepka. Na trh by se podle něj mohly první produkty s touto vrstvou dostat už příští rok.


zdroj: Zpravodaj Technické univerity v Liberci

Vědecký tým nově vzniklého Oddělení nanotechnologií a informatiky (iNTEC) Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci včera představil na tiskové konferenci výsledky svého vývoje zaměřeného na výzkum technologie přípravy nanovrstev s antibakteriálními, antimykotickými a antivirotickými účinky.

Vědci naší univerzity podali na jaře 2012 patentovou přihlášku na technologický postup výroby antibakteriální vrstvy, která díky aktivní složce (kationty stříbra) dokáže zničit bakterie, viry i houby. Roztok lze nanášet na různé druhy materiálů, jako je textil, keramika, sklo i podlahové krytiny. „Po uveřejnění patentové přihlášky projevilo zájem o uplatnění vrstvy několik firem. Licenční smlouva byla podepsána s firmou Pharma-Future na exklusivní práva pro využití této technologie ve společenské praxi,“ řekl vedoucí oddělení Jiří Maryška s tím, že univerzita chce patenty rozšířit i do dalších zemí mimo Evropskou unii.

Na rozdíl od běžných dezinfekčních prostředků je účinek nové vrstvy dlouhodobý díky tomu, že je vrstva se základním materiálem svázána pevnou vazbou. „Jedná se o polymerní vrstvu v tloušťce od 150 do 300 nanometrů," uvedla včera před novináři vedoucí týmu medicínských aplikací Irena Lovětínská-Šlamborová. Materiál podle ní snese umývání, praní a další běžné ošetření. „Třeba při aplikaci na textil vydrží až 50 vyprání, aniž by ztratil účinnost,“ dodala. Připomněla, že testy prokázaly, že vrstva efektivně ničí i vir HIV, a tak se nabízí její uplatnění třeba na kondomech.

Největší šance na uplatnění je podle našich vědců ve zdravotnictví, protože roztok dokáže zabránit nebezpečným bakteriálním infekcím. Patent testuje tým naší univerzity v nemocnicích v Brně či Olomouci. „Materiál by se mohl uplatnit všude tam, kde se klade důraz na sterilní prostředí – například na operačních sálech či jednotkách intenzivní péče,“ řekl obchodní ředitel společnosti Pharma-Future Pavel Sedláček. Dodal, že zájem o využití je i v zahraničí.

„Vyvinuté nanovrstvy představují vysoce účinnou prevenci před napadením pacienta patogenními bakteriemi,“ prohlásil jednatel firmy Petr Otepka. Na trh by se podle něj mohly první produkty s touto vrstvou dostat už příští rok.

Novinky - věda a technika

  • Co má společného mops nebo čivava s vlkem? Na první pohled asi skoro vůbec nic. Přesto je spojuje stejná historie. Psi všech plemen se vyvinuli z vlka. Nejnovější genetické výzkumy odhalují zajímavé detaily.

  • Jules Verne v mnoha svých románech předběhl dobu a předpověděl nejrůznější vědecké novinky. Jak ovšem prokázal knihou Ocelové město, skvělou intuici měl i v oblasti politiky a mezinárodních vztahů. Příběh německého profesora budujícího válečnou mašinérii tak až nepříjemně přesně odpovídá tomu, co se mělo v následujících desetiletích v Evropě odehrát.

  • Už za pár dní nás čeká unikátní podívaná na noční obloze. Tedy pokud bude jasno. V pátek 27. července by mělo nastat nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Nedaleko od zatmělého Měsíce navíc vynikne neobvykle jasný Mars.

  • Výraz tváře se často označuje jako okno do duše. Nakolik četba výrazu pomáhá v psychiatrické diagnostice? Jak se výraz v mozku zpracovává?

  • Vladimír Kolařík spolu se svými spolupracovníky uvedl do života nejmenší prozařovací elektronový mikroskop na světě. Téměř 50 let byl v úzkém kontaktu s profesorem Arminem Delongem, vůdčí osobností brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Založil firmu, která nese jeho jméno. Kromě toho je taky členem hnutí Rotary. Více se dozvíte v dokumentu Neviditelný svět Vladimíra Kolaříka.

  • Afrika byla v 19. století v kurzu. Na její mapě stále zůstávalo mnoho neznámých míst. Černý kontinent sliboval zdánlivě nekonečnou zásobárnu nerostných surovin i lidských zdrojů. Není divu, že si ji jako dějiště pro jeden ze svých nejúspěšnějších románů vybral Jules Verne. Své hrdiny ji nechal prozkoumat bezpečně seshora, z balónu. Byl by ale vůbec přelet Afriky balónem možný? Co na zápletku říká současná fyzika?

  • Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo savcům vyjít na denní světlo. Do té doby se především ukrývali v temných zákoutích, napovídají tomu vědecké studie.

  • Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené knihovny má ale Vernův Tajemný hrad v Karpatech na míle daleko. Děj je perfektně promyšlený a i z pohledu současných vědců – fyziků, geologů, muzikologů – se dají všechny zápletky logicky vysvětlit.

Copyright © 2010-2018 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit