Vědecký tým nově vzniklého Oddělení nanotechnologií a informatiky (iNTEC) Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci představil na tiskové konferenci výsledky svého vývoje zaměřeného na výzkum technologie přípravy nanovrstev s antibakteriálními, antimykotickými a antivirotickými účinky.
Vědci podali na jaře 2012 patentovou přihlášku na technologický postup výroby antibakteriální vrstvy, která díky aktivní složce (kationty stříbra) dokáže zničit bakterie, viry i houby. Roztok lze nanášet na různé druhy materiálů, jako je textil, keramika, sklo i podlahové krytiny. „Po uveřejnění patentové přihlášky projevilo zájem o uplatnění vrstvy několik firem. Licenční smlouva byla podepsána s firmou Pharma-Future na exklusivní práva pro využití této technologie ve společenské praxi,“ řekl vedoucí oddělení Jiří Maryška s tím, že univerzita chce patenty rozšířit i do dalších zemí mimo Evropskou unii.
Na rozdíl od běžných dezinfekčních prostředků je účinek nové vrstvy dlouhodobý díky tomu, že je vrstva se základním materiálem svázána pevnou vazbou. „Jedná se o polymerní vrstvu v tloušťce od 150 do 300 nanometrů," uvedla vedoucí týmu medicínských aplikací Irena Lovětínská-Šlamborová. Materiál podle ní snese umývání, praní a další běžné ošetření. „Třeba při aplikaci na textil vydrží až 50 vyprání, aniž by ztratil účinnost,“ dodala. Připomněla, že testy prokázaly, že vrstva efektivně ničí i vir HIV, a tak se nabízí její uplatnění třeba na kondomech.
Největší šance na uplatnění je podle našich vědců ve zdravotnictví, protože roztok dokáže zabránit nebezpečným bakteriálním infekcím. Patent testuje tým Liberecké univerzity v nemocnicích v Brně či Olomouci. „Materiál by se mohl uplatnit všude tam, kde se klade důraz na sterilní prostředí – například na operačních sálech či jednotkách intenzivní péče,“ řekl obchodní ředitel společnosti Pharma-Future Pavel Sedláček. Dodal, že zájem o využití je i v zahraničí.
„Vyvinuté nanovrstvy představují vysoce účinnou prevenci před napadením pacienta patogenními bakteriemi,“ prohlásil jednatel firmy Petr Otepka. Na trh by se podle něj mohly první produkty s touto vrstvou dostat už příští rok.
Vědecký tým nově vzniklého Oddělení nanotechnologií a informatiky (iNTEC) Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci včera představil na tiskové konferenci výsledky svého vývoje zaměřeného na výzkum technologie přípravy nanovrstev s antibakteriálními, antimykotickými a antivirotickými účinky.
Vědci naší univerzity podali na jaře 2012 patentovou přihlášku na technologický postup výroby antibakteriální vrstvy, která díky aktivní složce (kationty stříbra) dokáže zničit bakterie, viry i houby. Roztok lze nanášet na různé druhy materiálů, jako je textil, keramika, sklo i podlahové krytiny. „Po uveřejnění patentové přihlášky projevilo zájem o uplatnění vrstvy několik firem. Licenční smlouva byla podepsána s firmou Pharma-Future na exklusivní práva pro využití této technologie ve společenské praxi,“ řekl vedoucí oddělení Jiří Maryška s tím, že univerzita chce patenty rozšířit i do dalších zemí mimo Evropskou unii.
Na rozdíl od běžných dezinfekčních prostředků je účinek nové vrstvy dlouhodobý díky tomu, že je vrstva se základním materiálem svázána pevnou vazbou. „Jedná se o polymerní vrstvu v tloušťce od 150 do 300 nanometrů," uvedla včera před novináři vedoucí týmu medicínských aplikací Irena Lovětínská-Šlamborová. Materiál podle ní snese umývání, praní a další běžné ošetření. „Třeba při aplikaci na textil vydrží až 50 vyprání, aniž by ztratil účinnost,“ dodala. Připomněla, že testy prokázaly, že vrstva efektivně ničí i vir HIV, a tak se nabízí její uplatnění třeba na kondomech.
Největší šance na uplatnění je podle našich vědců ve zdravotnictví, protože roztok dokáže zabránit nebezpečným bakteriálním infekcím. Patent testuje tým naší univerzity v nemocnicích v Brně či Olomouci. „Materiál by se mohl uplatnit všude tam, kde se klade důraz na sterilní prostředí – například na operačních sálech či jednotkách intenzivní péče,“ řekl obchodní ředitel společnosti Pharma-Future Pavel Sedláček. Dodal, že zájem o využití je i v zahraničí.
„Vyvinuté nanovrstvy představují vysoce účinnou prevenci před napadením pacienta patogenními bakteriemi,“ prohlásil jednatel firmy Petr Otepka. Na trh by se podle něj mohly první produkty s touto vrstvou dostat už příští rok.