Nová bezešvá digitální mapa mořského dna v evropských vodách s různým rozlišením by měla mít nejvyšší možné rozlišení a měla by znázorňovat topografické a geologické údaje, stanoviště a ekosystémy. Spolu s mapou by měl být zajištěn přístup k aktuálním pozorováním a informacím o fyzikálním, chemickém a biologickém stavu vodního sloupce nad mořským dnem a k tomu by měly být poskytovány příslušné údaje o dopadu lidských činností a oceánografické předpovědi. To vše by mělo být snadno dostupné, interoperabilní a bez omezení použití. Údaje by se měly získávat na základě udržitelného postupu, jehož účelnost je neustále zlepšována a který členským státům umožňuje zvýšit potenciál jejich programů pozorování, odběru vzorků a dohledu v námořní oblasti.
Maria Damanaki, komisařka pro námořní záležitosti a rybolov, v této souvislosti prohlásila: „Evropské hospodářství může využívat přínosů strukturovanějšího přístupu ke znalostem v námořní oblasti. Konkurenceschopnost pracovníků působících na moři i na pobřeží se tak může zlepšit o 300 milionů EUR ročně. Mohou vzniknout i nové příležitosti ve výši dalších 200 milionů EUR ročně. Klady vyplývající ze zmírňování nejistoty se obtížněji vyčíslují, ovšem domníváme se, že pokud bychom dokázali snížit nejistotu ohledně budoucího zvýšení hladiny moře o 25 % ročně, ušetřili bychom subjektům odpovídajícím za ochranu mořského pobřeží Evropy dalších 100 milionů EUR ročně. První soubor pilotních projektů prokázal, že tento přístup je proveditelný. Na zkušenosti získané z těchto projektů budeme navazovat.“
Oceány a moře obklopující Evropu mohou zajistit náročné a uspokojivé pracovní příležitosti, které splňují očekávání našich mladých lidí. Jsou nám schopny dodat čistou energii, kterou potřebujeme, abychom zabránili klimatické katastrofě. Z moří a oceánů se získávají bílkoviny, jež jsou základem zdravé výživy. Dodávají suroviny pro výrobu léků nebo enzymy z organismů žijících v místech s nejkrajnějšími teplotními, světelnými a tlakovými podmínkami pro život. Mohou též reagovat na rostoucí celosvětovou poptávku po surovinách z podmořské těžby.
Hnací silou těchto nových příležitostí pro „modrý růst“ a zaměstnanost jsou především dva vývojové trendy. Za prvé se lidstvo v důsledku ubývání zemědělské půdy a sladké vody začíná znovu zajímat o 71 % plochy naší planety, která je pokryta slanou vodou. Za druhé lze rychlý pokrok v oblasti technologií podmořského pozorování, dálkového řízení a stavby, k němuž došlo zejména v ropném průmyslu, využít v celé řadě dalších nových odvětví v rozmanitých oceánografických a meteorologických podmínkách.
Abychom tento potenciál dokázali využít, musíme usnadnit veškeré možné investice. Je zapotřebí snížit náklady, omezit rizika a podnítit inovaci. Zároveň se musíme postarat o to, aby tento rozvoj „modré ekonomiky“ byl udržitelný. Zdroje jsou velké, nikoli však neomezené. Musíme tedy znát současný stav moří a vědět, jak by se mohl změnit v budoucnosti. Potřebujeme pochopit, jaký dopad bude mít měnící se klima na oceán a naopak.
V současné době spravují údaje v Evropě stovky institucí. Je obtížné nalézt údaje o určitém parametru v určité oblasti, složitě se získává povolení k využívání daných údajů a čas zabere i uspořádání těchto navzájem neslučitelných údajů z různých zdrojů do uceleného obrazu. Tato skutečnost zvyšuje náklady provozovatelům působícím v námořní oblasti a též to znamená, že řada možných činností zůstane ležet ladem.
Komise se společně s členskými státy snaží o sloučení dostupných zdrojů a mechanismů, aby dané znalosti zpřístupnila průmyslu, veřejným orgánům, výzkumným pracovníkům a společnosti.
Souvislosti
Sdělení Komise „Znalosti v námořní oblasti 2020“ ze září roku 2010 ukázalo, že lepší správou pozorování a údajů v námořní oblasti by se snížily náklady na operace na moři, podnítila inovace a snížila nejistota ohledně zákonitostí moře v budoucnosti.
Prvním souborem přípravných opatření v rámci integrované námořní politiky EU byly zavedeny prototypy datových platforem, které umožňují přístup k údajům o mořích spravovaným evropskými veřejnými subjekty. V rámci šesti tematických skupin pro shromažďování údajů – pro oblast hydrografie, geologie, fyziky, chemie, biologie a fyzických stanovišť – vznikla síť 53 organizací. Zároveň byla v rámci Evropského programu monitorování Země (GMES) zřízena námořní služba, která využívá družicová data a údaje in-situ pro potřeby oceánografických předpovědí, a rámcem EU pro shromažďování údajů byl stanoven postup pro strukturovaný sběr údajů v odvětví rybolovu. Nelze opomenout ani aktivní zapojení členských států EU.
více informací na : http://ec.europa.eu
