grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Česká nanovlákna ulehčí život alergikům

V roce 2003 vyšla studie v New England Journal of Medicine dokazující, že alergici do teď platili tisíce korun za speciální antialergické lůžkoviny zbytečně. V boji proti alergenům se ukázaly jako naprosto neúčinné. Nyní je možná nahradí lůžkoviny z nanovláken, které slaví úspěchy, kde ostatní antialergické materiály pohořely.

nano space

"Běžné antialergické lůžkoviny užívaly buď toxické chemické látky, nebo zhuštěnou strukturu tkaniny,” říká Marcela Munzarová, ředitelka pro obchod a marketing české firmy Nanovia, která materiály testovala. Ani jedno řešení se neukázalo jako dostatečné.

"Standardní tkaniny se zhuštěnou strukturou jsou podle studie, kterou máme k dispozici úspěšné asi v 60 %,” říká Jiří Kůs, obchodní ředitel české firmy nanoSPACE.

"Navíc tyto typy tkaniny nezabrání průchodu molekul alergenu, které jsou 15 až 300 krát menší než roztoč,” doplňuje Munzarová.

V posledních letech, kdy se díky českému patentu zahájila průmyslová výroba nanovláken, hledala se pro nanovlákna nejrůznější využití. Největší úspěchy zaznamenaly ve využití nanovláken v lůžkovinách pro alergiky.

V Čem se nanovlákenné textilie liší?

Nanovlákenné textilie se liší především v hustotě struktury vrstvy z nanovláken. "Když si představíte zvětšenou strukturu nanovlákenné vrstvy jako síť, otvory nanotkaniny mají velikost pouhých 80-100 nanometrů a nanovlákno tloušťku 150 nanometrů. Naproti tomu velikost roztočů je přibližně kolem 300 mikrometrů (1 mikrometr = 1000 nanometrů) a velikost produkovaných alergenů se pohybuje v mikrometrech (1 až 20 mikrometrů),” prohlašuje Marcela Munzarová a dodává, že ani roztoči ani jejich alergeny nemají vůbec žádnou šanci projít skrz nanovlákennou strukturu.

roztoc

Pro alergiky by mohl mít tento objev obrovský význam, protože pravidlem boje s alergií je prevence vzniku alergické reakce. Obzvlášť v době, kdy počet alergiků stoupá.

"Jedním z nejčastějších viníků rozvoje alergie je prachový roztoč. Nejlépe se mu daří v ložním prádle, kde se rozkládají organické zbytky lidské kůže. Když si uvědomíme, že v posteli trávíme téměř třetinu svého života, je evidentní jak silné expozici alergenů roztočů jsme vystaveni.

Výsledkem je alergická rýma nebo astmatické záchvaty,” vysvětluje Kůs.

Lékaři se v Čechách uchylují raději k předepisování léků, než aby pomáhali předcházet alergickým reakcím. “V západní civilizaci převládá tendence řešit následky medikací - mám problém, spolknu tabletku, užiji kapky,” je si vědoma Munzarová a dodává, že se tomu nediví, protože jednorázově jsou léky na předpis levnější než investice do antialergických lůžkovin.

Navíc do objevení nanovlákenných materiálů neexistovaly lůžkoviny, které by dokázaly viditelně alergikům pomoct.

Nejsou nanovlákna nebezpečná?

S rozvojem nanotechnologie se objevily i poplašné zprávy o nebezpečnosti nanomateriálů, nejznámnější je příklad, jak laboratorní myš vdechla stříbrné nanovlákno. “Pokud budeme hovořit o riziku nanovláken v souvislosti s jejich případným vdechnutím, nemůže toto riziko prakticky nastat,” je přesvědčena Munzarová a vysvětluje, že struktura nanovlákenné vrstvy z organických polymerů je velmi kompaktní a prakticky při žádném mechanickém procesu nelze oddělit jednotlivá vlákna, která by následně mohla být vdechnuta.

"Představte si, že chcete z pavučiny vypreparovat jedno její vlákno a rozsekat ho na částečky menší než 100 nanometrů. Bez náležitého laboratorního vybavení se Vám to rozhodně nepovede,” osvětluje Munzarová.

“Navíc tenká nanovlákenná vrstva je uzavřená mezi vrstvy běžné netkané textilie, nedochází tedy k přímému kontaktu nanovlákna s člověkem,” ujišťuje Jiří Kůs.

“Nicméně materiál je otestovaný laboratořemi Státního zdravotního ústavu jako nezávadný a bezpečný při kontaktu s pokožkou člověka,” reaguje Munzarová.

Jediné nebezpečí může nastat, pokud si alergici zakoupí zboží firem, které jen vydávají své lůžkoviny za nanovlákenná, aby zvýšili jejich cenu. Podvodníky zatím identifikujeme jednoduše. “V současnosti je jediným výrobcem lůžkovin se skutečnou nanovlákennou textilií Nanovia Antiallergy firma nanoSPACE.”

zdroj: tisková zpráva společnosti nanoSPACE

Novinky - věda a technika

  • Co má společného mops nebo čivava s vlkem? Na první pohled asi skoro vůbec nic. Přesto je spojuje stejná historie. Psi všech plemen se vyvinuli z vlka. Nejnovější genetické výzkumy odhalují zajímavé detaily.

  • Jules Verne v mnoha svých románech předběhl dobu a předpověděl nejrůznější vědecké novinky. Jak ovšem prokázal knihou Ocelové město, skvělou intuici měl i v oblasti politiky a mezinárodních vztahů. Příběh německého profesora budujícího válečnou mašinérii tak až nepříjemně přesně odpovídá tomu, co se mělo v následujících desetiletích v Evropě odehrát.

  • Už za pár dní nás čeká unikátní podívaná na noční obloze. Tedy pokud bude jasno. V pátek 27. července by mělo nastat nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Nedaleko od zatmělého Měsíce navíc vynikne neobvykle jasný Mars.

  • Výraz tváře se často označuje jako okno do duše. Nakolik četba výrazu pomáhá v psychiatrické diagnostice? Jak se výraz v mozku zpracovává?

  • Vladimír Kolařík spolu se svými spolupracovníky uvedl do života nejmenší prozařovací elektronový mikroskop na světě. Téměř 50 let byl v úzkém kontaktu s profesorem Arminem Delongem, vůdčí osobností brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Založil firmu, která nese jeho jméno. Kromě toho je taky členem hnutí Rotary. Více se dozvíte v dokumentu Neviditelný svět Vladimíra Kolaříka.

  • Afrika byla v 19. století v kurzu. Na její mapě stále zůstávalo mnoho neznámých míst. Černý kontinent sliboval zdánlivě nekonečnou zásobárnu nerostných surovin i lidských zdrojů. Není divu, že si ji jako dějiště pro jeden ze svých nejúspěšnějších románů vybral Jules Verne. Své hrdiny ji nechal prozkoumat bezpečně seshora, z balónu. Byl by ale vůbec přelet Afriky balónem možný? Co na zápletku říká současná fyzika?

  • Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo savcům vyjít na denní světlo. Do té doby se především ukrývali v temných zákoutích, napovídají tomu vědecké studie.

  • Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené knihovny má ale Vernův Tajemný hrad v Karpatech na míle daleko. Děj je perfektně promyšlený a i z pohledu současných vědců – fyziků, geologů, muzikologů – se dají všechny zápletky logicky vysvětlit.

Copyright © 2010-2018 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit