grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Uhlíkové nanotrubice

Uhlíkové nanotrubice (anglicky: carbon nanotubes - CNTs) jsou podlouhlé útvary, jejichž stěny jsou tvořeny atomy uhlíku (podobná kulovitým fullerenům) o průměru 1 až 100 nanometrů a o délce do 100 µm. Mohou být jedno- či vícestěnné.

Nanotrubice typy

Vlastnosti a použití

Uhlíkové nanotrubice se využívají např. v elektrotechnice. Mohou sloužit jako výborné vodiče, neboť se v nich mohou elektrony pohybovat téměř volně, odpor nanotrubic je velmi malý a téměř nezávisí na její délce.

Zplodiny z výroby

Američtí vědci prokázali mnohé toxické a rakovinotvorné zplodiny z výroby uhlíkových nanotrubic, například 15 aromatických uhlovodíků jako benzo(a)pyren nebo benzen, ale i další látky jako 1,3-butadien.

Zdravotní rizika

V květnu 2008 zveřejnil britsko-americký výzkumný tým studii, podle které uhlíkové nanotrubice v dutině břišní pokusných zvířat způsobují podobné patologické změny jako např. vlákna azbestu. Švédský výzkum zase ukázal, že u myší způsobuje vdechování jednostěnných uhlíkových nanotrubic plicní zánět a fibrózu. Zjištěny byly i genotoxické účinky uhlíkových nanotrubic. Některé jiné studie však strach z použití uhlíkových trubic zmírňují.

nanotrubice mikrosnímek

 Ekologická rizika

Uhlíkové nanotrubice jsou v životním prostředí biologicky dostupné pro živé organismy, mají schopnost dlouhodobě přetrvávat v prostředí a hromadit se v potravních řetězcích.

Zajímavé odkazy:

Uhlíkové nanotrubice - Vlastnosti a uplatnění

Uhlíkové nanotrubice - Rozdělení, struktura

Uhlíkové nanotrubice - Vlastnosti a uplatnění

 

zdroj: http://cs.wikipedia.org

 

Letak Batak 02

Novinky - věda a technika

  • Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo savcům vyjít na denní světlo. Do té doby se především ukrývali v temných zákoutích, napovídají tomu vědecké studie.

  • Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené knihovny má ale Verneův Tajemný hrad v Karpatech na míle daleko. Děj je perfektně promyšlený a i z pohledu současných vědců – fyziků, geologů, muzikologů – se dají všechny zápletky logicky vysvětlit.

  • Ve srovnání s jinými savci má náš mozek mnohem větší kapacitu. Zatímco třeba mozek prasete má objem 200 cm3, mozek člověka zhruba 1400 až 1500 cm3. Zřejmě ale nejde jen o velikost. V čem přesně se lidský mozek liší od mozku jiných živočichů? A jak jsou na tom lidoopi?

  • Záchranáři jsou pomyslnými neviditelnými anděly. Pomáhají v nejdůležitějších chvílích, ale pak už se před dotyčnou osobou nikdy neobjeví. Jak probíhá práce záchranáře a co je při záchraně člověka nejdůležitější? A kdy je první pomoc přímo nezbytná?

  • Dobrodružné vědecko-fantastické romány francouzského spisovatele Julese Vernea oslňovaly čtenáře už před 150 lety a čtou se dodnes. Verne mistrně kombinoval detailní vědecké poznání s bohatou fantazií. Mnohdy předběhl svou dobu. V popisech podmořského světa v románu Dvacet tisíc mil pod mořem však zůstává jeho fantazie pořád ještě mocnější než nejnovější vědecké výzkumy.

  • I roboti mají svá práva a i na ty se zaměřuje právnička se specializací informační a komunikační technologie. Nejde ale jen o to zkoumat, zda dát robotům práva, ale spíš o to studovat a zkoumat, jak právo reguluje používání robotů a umělé inteligence.

  • V naší Galaxii proudí řeky hvězd. Některé z nich se pohybují rychlostí až 500 km/s, unikají pryč a stávají se bludnými intergalaktickými nomády. Tyto a další detaily o podobě Sluneční soustavy, Mléčné dráhy i hlubšího vesmíru nyní poznáváme díky evropské sondě GAIA. Data o miliardách hvězd, množství planetek a dalších vesmírných objektů právě zpracovávají vědci po celém světě. Předpokládají se převratné novinky.

  • Jsou jedním z nejúspěšnějších živočišných druhů, vodní plochy planety Země už obývají minimálně 420 milionů let. Žraloci jsou výjimečně dobře uzpůsobeni životu pod vodou a disponují zbraněmi, díky kterým jsou obávanými predátory moří a oceánů.

Copyright © 2010-2018 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit