grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Vědci z Londýna tvrdí, že našli způsob, jak tvořit hmotu ze světla

Londýnští výzkumníci údajně nalezli způsob, jak vytvářet hmotu ze světla pomocí silně napájených laserů. Nápad vznikl už před 80 lety v hlavách dvou fyziků, kteří později pracovali na konstrukci první atomové bomby.

laser 001

V roce 1934 američtí fyzikové Gregory Breit a John Wheeler zjistili, při zvláštních příležitostech, že dvě částice světla (fotony) se mohou zkombinovat, aby vytvořili elektron a pozitron. Ovšem nikdy nedokázali svou teorii prezentovat v praxi, neboť věřili, že je to téměř nemožné.


"Každopádně, říká Steve Rose, profesor fyziky na Imperial College v Londýně, "dnes, skoro o 80 let později, jsme dokázali, že se (Breit a Wheeler) mýlili." K tomu dodává: "Přestože všichni fyzici věří, že je tato teorie pravdivá, Breit a Wheeler už tehdy očekávali, že se to nepovede laboratorně ověřit."
"Nejvíce překvapující byl objev toho, jak můžeme vytvářet hmotu přímo ze světla pomocí technologie, jíž disponujeme dnes v Británii. Jakožto teoretici teď mluvíme s lidmi, kteří by mohli tento experiment realizovat," pokračuje Rose.
Vytvořili přístroj zvaný fotonový urychlovač (doslova "srážeč fotonů", photon-photon collider), který by měl být schopen měnit světlo ve hmotu. Nicméně forma hmoty, již by měl vytvořit, by byla lidskému oku neviditelná.
Oliver Pike, vůdčí výzkumník této studie, řekl, že experiment bude nejelegantnější demonstrací Einsteinova slavného vzorce. "Proces Breit-Wheeler je nejjednodušší cestou, jak vytvořit hmotu ze světa a jedna z nejčistějších demonstrací E=mc2", řekl pro deník Guardian.
Proces probíhá nějak takto: Nejdříve vědci použijí extrémně silný laser, aby zrychlili elektrony na rychlost blížící se k rychlosti světla. Tyto elektrony se poté vystřelí na zlatou desku. To vytvoří paprsek fotonů, které jsou miliarda-krát silnější než viditelné světlo.
V další fázi vysoce silný laser vystřelí do prázdného místa. Výsledkem toho vznikne světlo tak intenzivní, jako vyzařované hvězdou. V poslední fázi se první paprsek fotonů nasměřuje do onoho prázdného místa, kde se tyto dva proudy střetnou, což vytvoří elektrony a pozitrony.
Studie byla publikovaná v deníku Nature Photonics.
Vědci doufají, že se tento proces podaří demonstrovat do 12 měsíců, a pokud bude úspěšný, tak nabudí fyziky aby studovali, jak se subatomární částice chovají. Pike prohlásil: "Takový urychlovač by mohl být využívaný na studii základních jevů fyziky s velmi čistým experimentálním nastavením: čisté světlo jde dovnitř, hmota vyjde ven. Experiment bude první demonstrací něčeho takového."

Experiment zrekonstruuje proces, který byl důležitý při prvních 100 sekundách existence vesmíru a který je též vidět v explozích gamma záření - největší exploze ve vesmíru a jedna z největších nevyřešených záhad fyziky.

Překlad zdroj: ac24.cz autor: Jan Petrák

Zdroj: rt.com

 

Novinky - věda a technika

  • Co má společného mops nebo čivava s vlkem? Na první pohled asi skoro vůbec nic. Přesto je spojuje stejná historie. Psi všech plemen se vyvinuli z vlka. Nejnovější genetické výzkumy odhalují zajímavé detaily.

  • Jules Verne v mnoha svých románech předběhl dobu a předpověděl nejrůznější vědecké novinky. Jak ovšem prokázal knihou Ocelové město, skvělou intuici měl i v oblasti politiky a mezinárodních vztahů. Příběh německého profesora budujícího válečnou mašinérii tak až nepříjemně přesně odpovídá tomu, co se mělo v následujících desetiletích v Evropě odehrát.

  • Už za pár dní nás čeká unikátní podívaná na noční obloze. Tedy pokud bude jasno. V pátek 27. července by mělo nastat nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Nedaleko od zatmělého Měsíce navíc vynikne neobvykle jasný Mars.

  • Výraz tváře se často označuje jako okno do duše. Nakolik četba výrazu pomáhá v psychiatrické diagnostice? Jak se výraz v mozku zpracovává?

  • Vladimír Kolařík spolu se svými spolupracovníky uvedl do života nejmenší prozařovací elektronový mikroskop na světě. Téměř 50 let byl v úzkém kontaktu s profesorem Arminem Delongem, vůdčí osobností brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Založil firmu, která nese jeho jméno. Kromě toho je taky členem hnutí Rotary. Více se dozvíte v dokumentu Neviditelný svět Vladimíra Kolaříka.

  • Afrika byla v 19. století v kurzu. Na její mapě stále zůstávalo mnoho neznámých míst. Černý kontinent sliboval zdánlivě nekonečnou zásobárnu nerostných surovin i lidských zdrojů. Není divu, že si ji jako dějiště pro jeden ze svých nejúspěšnějších románů vybral Jules Verne. Své hrdiny ji nechal prozkoumat bezpečně seshora, z balónu. Byl by ale vůbec přelet Afriky balónem možný? Co na zápletku říká současná fyzika?

  • Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo savcům vyjít na denní světlo. Do té doby se především ukrývali v temných zákoutích, napovídají tomu vědecké studie.

  • Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené knihovny má ale Vernův Tajemný hrad v Karpatech na míle daleko. Děj je perfektně promyšlený a i z pohledu současných vědců – fyziků, geologů, muzikologů – se dají všechny zápletky logicky vysvětlit.

Copyright © 2010-2018 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit