grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Intel - Grafen má prodloužit platnost Moorova zákona

Společnost Intel slibuje opět zvýšit rychlost svých procesorů a celodenní výdrž baterií v noteboocích. Zajistit zvýšení rychlosti u počítačů má místo dnes používaného křemíku "zázračný" materiál grafen.

CPU - zdroj: www.freedigitalphotos.netIntel prozradil své plány jednak na nejbližší období a jednak zveřejnil představu na na budoucích deset let. Následujícího rok a půl má být pro intel převratných. Má přijít více nových řešení než za minulých deset let. Alespoň tuto informaci dostali účastníci třídenní konference "Intel Developer forum" konané v San Francisku, kde se intel mimo jiné pochlubil rychlými SSD úložištěmi a ultrabooky. Mezi zpestření patřil prodejní automat Coca-coly s procesorem intel Core i7 a velkým dotykovým dispejem s úhlopříčkou 117 cm. Automat nabízí díky procesoru intel svým zákazníkům nejen ten správný nápoj a dnes již stále častěji podporovanou možnost bezkontaktní platby, ale například i možnost fotografie se zakoupeným nápojem. kterou lze následně zaslat svým známým.

Co se plánů intelu týká, na jaře roku 2013 má přijít na trh nová generace procesorů Haswell, které mají mít, mimo zvýšení výkonu při zpracování videa v HD kvalitě a rychlosti šifrování, ve srovnání s předchozím typem procesoru Sandy Bridge, rovněž menší spotřebu energie v nečinnosti a to cca 20x a současně menší celkovou spotřebu (příkon 10W). To umožní zařízením (mobilní telefony, tablety, ultrabooky aj.) delší výdrž baterie, nebo zmenšení jejich rozměrů.
Miniaturizace výroby pokračuje prozatím za použití křemíku. Vzdálenosti mezi součástkami se koncem příštího roku mají snížit z 22 nanometrů (miliardtin metru) na 14nm.V průběhu dalších dvou let budou představí odborníci z intelu procesory a jiné mikrossoučástky (3D tranzistory aj.) se vzdálenostmi kolem 10 nm.Přechod na architekturu založenou na grafenu, nebo jiném podobném materiálu je plánován při zmenšování na vzdálenosti 7 až 5 nm.
až k hranici pěti nanometrů.
Zvládnutí výroby mikrosoučástek s takto malými vzdálenostmi má zajistit Intelu rozhodující náskok před konkurencí.  

 

-tom-

 

Mooreův zákon je empirické pravidlo, které roku 1965 vyslovil chemik a spoluzakladatel firmy Intel Gordon Moore. Původní znění bylo: „počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný okruh se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí.“ Takovýto růst se nazývá exponenciální.

Složitost dnešních procesorů se poměřuje především počtem tranzistorů v nich zapojených. Rychlost růstu počtu tranzistorů na plošné jednotce se časem zpomalila a nyní se jejich počet zdvojnásobuje přibližně jednou za dva roky. I tak je ale zákon považovaný za velmi přesný odhad technologického a ekonomického vývoje. Mnozí vědci věří, že zůstane v platnosti i v následujících dvou desetiletích. Tento trend miniaturizace a koncentrace součástek probíhal již na elektromechanických a elektronkových přístrojích, tedy před objevem polovodivých látek a jejich použití na základě vynálezu tranzistoru. A to dokonce zhruba srovnatelným tempem.


zdroj: http://cs.wikipedia.org

Novinky - věda a technika

  • Co má společného mops nebo čivava s vlkem? Na první pohled asi skoro vůbec nic. Přesto je spojuje stejná historie. Psi všech plemen se vyvinuli z vlka. Nejnovější genetické výzkumy odhalují zajímavé detaily.

  • Jules Verne v mnoha svých románech předběhl dobu a předpověděl nejrůznější vědecké novinky. Jak ovšem prokázal knihou Ocelové město, skvělou intuici měl i v oblasti politiky a mezinárodních vztahů. Příběh německého profesora budujícího válečnou mašinérii tak až nepříjemně přesně odpovídá tomu, co se mělo v následujících desetiletích v Evropě odehrát.

  • Už za pár dní nás čeká unikátní podívaná na noční obloze. Tedy pokud bude jasno. V pátek 27. července by mělo nastat nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Nedaleko od zatmělého Měsíce navíc vynikne neobvykle jasný Mars.

  • Výraz tváře se často označuje jako okno do duše. Nakolik četba výrazu pomáhá v psychiatrické diagnostice? Jak se výraz v mozku zpracovává?

  • Vladimír Kolařík spolu se svými spolupracovníky uvedl do života nejmenší prozařovací elektronový mikroskop na světě. Téměř 50 let byl v úzkém kontaktu s profesorem Arminem Delongem, vůdčí osobností brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Založil firmu, která nese jeho jméno. Kromě toho je taky členem hnutí Rotary. Více se dozvíte v dokumentu Neviditelný svět Vladimíra Kolaříka.

  • Afrika byla v 19. století v kurzu. Na její mapě stále zůstávalo mnoho neznámých míst. Černý kontinent sliboval zdánlivě nekonečnou zásobárnu nerostných surovin i lidských zdrojů. Není divu, že si ji jako dějiště pro jeden ze svých nejúspěšnějších románů vybral Jules Verne. Své hrdiny ji nechal prozkoumat bezpečně seshora, z balónu. Byl by ale vůbec přelet Afriky balónem možný? Co na zápletku říká současná fyzika?

  • Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo savcům vyjít na denní světlo. Do té doby se především ukrývali v temných zákoutích, napovídají tomu vědecké studie.

  • Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené knihovny má ale Vernův Tajemný hrad v Karpatech na míle daleko. Děj je perfektně promyšlený a i z pohledu současných vědců – fyziků, geologů, muzikologů – se dají všechny zápletky logicky vysvětlit.

Copyright © 2010-2018 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit