grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Nanovlákna jako záchranná síť

nanovlaknaČeští vědci usnadňují transplantace tělesných orgánů
Nanovlákna mohou být vhodnými nosiči pro jeden z hlavních imunosupresivních léků, který tlumí obrannou reakci lidského těla při transplantaci orgánů. Ukazuje to průlomová práce vědeckého týmu Ústavu molekulární genetiky Akademie ČR ve spolupráci s badateli Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a firmou Elmarco. Tento zcela nový způsob aplikace cyklosporinu A při lokální léčbě může výrazně snížit posttransplantační komplikace způsobené vedlejšími účinky imunosupresiv.

 Lidský imunitní systém rozeznává transplantát jako něco cizorodého a útočí na něj, především pomocí buněk zvaných T-lymfocyty. Proto je nutné tuto reakci imunitního systému tlumit. Všechny imunosupresivní léky mají však nežádoucí vedlejší účinky; například cyklosporin A může způsobovat poruchy funkce ledvin, vysoký krevní tlak, potlačuje imunitu proti infekcím a nádorům. Tyto vedlejší účinky vyvolávají mimo jiné poměrně vysoké koncentrace léku, který je třeba pacientům podávat. Proto se hledají vhodné způsoby léčby, které umožní aplikovat imunosupresiva lokálně, tedy jen na místo bezprostředně kolem transplantované tkáně, a tudíž i v menších dávkách.

Vědci pod vedením doc. Vladimíra Holáně z Ústavu molekulární genetiky AV ČR právě k tomuto účelu využili nanovláken s navázaným cyklosporinem A. „Nanomateriály mohou sloužit jako jakési podpůrné lešení pro rostoucí buňky. Modifikovaná nanovlákna byla použita modelově při transplantaci kůže u myší. Transplantát byl pokryt nanovlákny obsahujícími cyklosporin. Ten se z nanovláken postupně uvolňoval, selektivně a účinně blokoval množení aktivovaných T-lymfocytů. K uvolňování imunosupresiva docházelo navíc pomalu a cyklosporin A tak působil v malých dávkách po delší časový úsek. V okolí takto transplantované kůže byl ve srovnání s kontrolami pozorován výrazný pokles zánětu, který je průvodním znakem odmítání transplantátu,“ popisuje objevnou léčebnou metodu doc. Vladimír Holáň.

více na: www.cas.cz

Novinky - věda a technika

  • Co má společného mops nebo čivava s vlkem? Na první pohled asi skoro vůbec nic. Přesto je spojuje stejná historie. Psi všech plemen se vyvinuli z vlka. Nejnovější genetické výzkumy odhalují zajímavé detaily.

  • Jules Verne v mnoha svých románech předběhl dobu a předpověděl nejrůznější vědecké novinky. Jak ovšem prokázal knihou Ocelové město, skvělou intuici měl i v oblasti politiky a mezinárodních vztahů. Příběh německého profesora budujícího válečnou mašinérii tak až nepříjemně přesně odpovídá tomu, co se mělo v následujících desetiletích v Evropě odehrát.

  • Už za pár dní nás čeká unikátní podívaná na noční obloze. Tedy pokud bude jasno. V pátek 27. července by mělo nastat nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Nedaleko od zatmělého Měsíce navíc vynikne neobvykle jasný Mars.

  • Výraz tváře se často označuje jako okno do duše. Nakolik četba výrazu pomáhá v psychiatrické diagnostice? Jak se výraz v mozku zpracovává?

  • Vladimír Kolařík spolu se svými spolupracovníky uvedl do života nejmenší prozařovací elektronový mikroskop na světě. Téměř 50 let byl v úzkém kontaktu s profesorem Arminem Delongem, vůdčí osobností brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Založil firmu, která nese jeho jméno. Kromě toho je taky členem hnutí Rotary. Více se dozvíte v dokumentu Neviditelný svět Vladimíra Kolaříka.

  • Afrika byla v 19. století v kurzu. Na její mapě stále zůstávalo mnoho neznámých míst. Černý kontinent sliboval zdánlivě nekonečnou zásobárnu nerostných surovin i lidských zdrojů. Není divu, že si ji jako dějiště pro jeden ze svých nejúspěšnějších románů vybral Jules Verne. Své hrdiny ji nechal prozkoumat bezpečně seshora, z balónu. Byl by ale vůbec přelet Afriky balónem možný? Co na zápletku říká současná fyzika?

  • Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo savcům vyjít na denní světlo. Do té doby se především ukrývali v temných zákoutích, napovídají tomu vědecké studie.

  • Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené knihovny má ale Vernův Tajemný hrad v Karpatech na míle daleko. Děj je perfektně promyšlený a i z pohledu současných vědců – fyziků, geologů, muzikologů – se dají všechny zápletky logicky vysvětlit.

Copyright © 2010-2018 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit