grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

České nanotechnologie oslovují Čínu

Tento týden se zástupci českých nanotechnologických firem, dvou vysokých škol a Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest účastní technologické mise v Číně. Za spolupráce českého velvyslanectví v Pekingu a Suzhou Industrial Parku se zde setkají se svými čínskými kolegy, aby debatovali o dalším rozvoji spolupráce v oblasti nanotechnologií. V plánu je i podpis memoranda o užší technologické spolupráci mezi českými a čínskými firmami.

nanotechnologie cina

„V oboru nanotechnologií, který zasahuje do mnoha sektorů průmyslu a klade značné nároky na úroveň výzkumu, se Česká republika drží ve světové špičce. Na čínském trhu jsou české nanotechnologické firmy vysoce respektované,“ konstatuje generální ředitel agentury CzechInvest Marian Piecha.

 

Zobrazeno: 1383

Číst dál: České nanotechnologie oslovují Čínu

Od grafenových hybridních nanostruktur k ekologické elektronice

Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR (ÚFCH JH) uspěl v rámci programu ERC CZ s projektem Dr. Martina Kalbáče "Od grafenových hybridních nanostruktur k ekologické elektronice", který je jedním ze tří projektů doporučených k financování. Výzkum týmu Dr. Kalbáče bude v letech 2013-2018 (celkem 60 měsíců) finančně podpořen částkou 39 milionů korun. Celková účelová dotace 116,4 milionu Kč podpoří vedle jeho výzkumu i další dva úspěšné projekty: "Vyhledávání vizuálních kategorií ve velkém množství obrázků" řešitele docenta O. Chluma z ČVUT v Praze (31,9 mil. Kč), a "Hmotnostní spektrometrie při hledání lipidových biomarkerů pro včasnou diagnostiku rakoviny" řešitele profesora M. Holčapka z Univerzity Pardubice (45,5 mil. Kč).

nanotechnologie

Nová metoda brněnských vědců dovoluje nedestruktivně studovat živé organismy elektronovým svazkem

Prestižní americký časopis Microscopy and Microanalysis uveřejnil studii brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v.v.i. Díky jejich nové metodě lze pozorovat živé organismy v elektronovém mikroskopu, aniž by je to stálo život.
Metoda posouvá hranice elektronové mikroskopie směrem k šetrnějšímu způsobu studia živé přírody a může pomoci jak v biologii a farmacii, tak například i v potravinářství. Studovat přežívající organismy v klasickém elektronovém mikroskopu je kvůli velmi nízkému tlaku plynů v okolí vzorku nemožné. Doposud věda dokázala dlouhodoběji studovat živé organismy pouze světelným, neboli optickým mikroskopem.

roztoc

 

Novinky - věda a technika

  • Co má společného mops nebo čivava s vlkem? Na první pohled asi skoro vůbec nic. Přesto je spojuje stejná historie. Psi všech plemen se vyvinuli z vlka. Nejnovější genetické výzkumy odhalují zajímavé detaily.

  • Jules Verne v mnoha svých románech předběhl dobu a předpověděl nejrůznější vědecké novinky. Jak ovšem prokázal knihou Ocelové město, skvělou intuici měl i v oblasti politiky a mezinárodních vztahů. Příběh německého profesora budujícího válečnou mašinérii tak až nepříjemně přesně odpovídá tomu, co se mělo v následujících desetiletích v Evropě odehrát.

  • Už za pár dní nás čeká unikátní podívaná na noční obloze. Tedy pokud bude jasno. V pátek 27. července by mělo nastat nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Nedaleko od zatmělého Měsíce navíc vynikne neobvykle jasný Mars.

  • Výraz tváře se často označuje jako okno do duše. Nakolik četba výrazu pomáhá v psychiatrické diagnostice? Jak se výraz v mozku zpracovává?

  • Vladimír Kolařík spolu se svými spolupracovníky uvedl do života nejmenší prozařovací elektronový mikroskop na světě. Téměř 50 let byl v úzkém kontaktu s profesorem Arminem Delongem, vůdčí osobností brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Založil firmu, která nese jeho jméno. Kromě toho je taky členem hnutí Rotary. Více se dozvíte v dokumentu Neviditelný svět Vladimíra Kolaříka.

  • Afrika byla v 19. století v kurzu. Na její mapě stále zůstávalo mnoho neznámých míst. Černý kontinent sliboval zdánlivě nekonečnou zásobárnu nerostných surovin i lidských zdrojů. Není divu, že si ji jako dějiště pro jeden ze svých nejúspěšnějších románů vybral Jules Verne. Své hrdiny ji nechal prozkoumat bezpečně seshora, z balónu. Byl by ale vůbec přelet Afriky balónem možný? Co na zápletku říká současná fyzika?

  • Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo savcům vyjít na denní světlo. Do té doby se především ukrývali v temných zákoutích, napovídají tomu vědecké studie.

  • Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené knihovny má ale Vernův Tajemný hrad v Karpatech na míle daleko. Děj je perfektně promyšlený a i z pohledu současných vědců – fyziků, geologů, muzikologů – se dají všechny zápletky logicky vysvětlit.

Copyright © 2010-2018 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit