grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

CEITEC přispívá k vývoji nového typu počítačové paměti. Data se uloží výrazně rychleji a „nezmizí“.

magnet

Mladí vědci z CEITECu VUT a Ústavu fyzikálního inženýrství FSI VUT (ÚFI FSI VUT) objevili nové způsoby ovládání magnetických vírů, které mohou mít využití například jako zcela nový druh počítačové paměti. Na ověření teorie spolupracovali brněnští vědci s kolegy z Kalifornské univerzity v San Diegu a synchrotronové laboratoře v Berkeley. Výsledky výzkumu jsou natolik zajímavé a průlomové, že je v květnovém vydání publikoval prestižní vědecký časopis Nature Nanotechnology.

České nanotechnologie nabízí Číně řešení pro budoucnost

Čeští průkopníci nanotechnologií v ČR představili v těchto dnech na půdě české ambasády v Pekingu zástupcům nejvýznamnějších čínských firem možné směry uplatnění českých nanotechnologií na příkladech konkrétních projektů v rámci Clean Air Nanosolution a Clean Water Nanosolution. „Zájem o nové technologie je velký, protože přinášejí řešení zásadních problémů v oblasti čištění vzduchu a vody. Zároveň je Česká republika na světové špičce v oblasti nanovláken a má Číně co nabídnout – od spolupráce na výzkumu a vývoji až po konkrétní uplatnění inovačních postupů v praxi. Kooperace v této oblasti by se mohla stát novým klíčovým oborem vzájemné obchodní a vědeckotechnické výměny a přinést kvalitativní změny do života čínské společnosti,“uvedl Libor Sečka, velvyslanec České republiky v ČLR.

nanotechnologie nano

Brno získalo nové centrum vědy a výzkumu, laboratoře mikro- a nanotechnologií ALISI posunou experimentální možnosti k fyzikálním mezím

Aplikační laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií ALISI zahajují svoji činnost v Brně-Králově Poli. Vzniklo tady nové vědecko-výzkumné centrum, kde se téměř 80 vědců bude věnovat převážně studiu diagnostických metod a pokročilých technologií a spolupráci s průmyslem.
digitalVznik Aplikačních a vývojových laboratoří pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií (ALISI) realizoval Ústav přístrojové techniky (ÚPT) AV ČR. Laboratoře tak nevznikly na „zelené louce“, personálním a hlavně vědeckým směřováním navazují na dlouholetou činnost této brněnské výzkumné instituce a jsou nedílnou součástí její organizační struktury. ALISI umožní další rozvoj historicky nejúspěšnějších výzkumných aktivit ÚPT v oblastech laserových technologií, magnetické rezonanční tomografie a zejména elektronové mikroskopie, jejíž česká vědecká a průmyslová tradice se zrodila právě v ÚPT a pomohla z Brna vytvořit jedno z hlavních světových center elektronové mikroskopie.

Novinky - věda a technika

  • Co má společného mops nebo čivava s vlkem? Na první pohled asi skoro vůbec nic. Přesto je spojuje stejná historie. Psi všech plemen se vyvinuli z vlka. Nejnovější genetické výzkumy odhalují zajímavé detaily.

  • Jules Verne v mnoha svých románech předběhl dobu a předpověděl nejrůznější vědecké novinky. Jak ovšem prokázal knihou Ocelové město, skvělou intuici měl i v oblasti politiky a mezinárodních vztahů. Příběh německého profesora budujícího válečnou mašinérii tak až nepříjemně přesně odpovídá tomu, co se mělo v následujících desetiletích v Evropě odehrát.

  • Už za pár dní nás čeká unikátní podívaná na noční obloze. Tedy pokud bude jasno. V pátek 27. července by mělo nastat nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Nedaleko od zatmělého Měsíce navíc vynikne neobvykle jasný Mars.

  • Výraz tváře se často označuje jako okno do duše. Nakolik četba výrazu pomáhá v psychiatrické diagnostice? Jak se výraz v mozku zpracovává?

  • Vladimír Kolařík spolu se svými spolupracovníky uvedl do života nejmenší prozařovací elektronový mikroskop na světě. Téměř 50 let byl v úzkém kontaktu s profesorem Arminem Delongem, vůdčí osobností brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Založil firmu, která nese jeho jméno. Kromě toho je taky členem hnutí Rotary. Více se dozvíte v dokumentu Neviditelný svět Vladimíra Kolaříka.

  • Afrika byla v 19. století v kurzu. Na její mapě stále zůstávalo mnoho neznámých míst. Černý kontinent sliboval zdánlivě nekonečnou zásobárnu nerostných surovin i lidských zdrojů. Není divu, že si ji jako dějiště pro jeden ze svých nejúspěšnějších románů vybral Jules Verne. Své hrdiny ji nechal prozkoumat bezpečně seshora, z balónu. Byl by ale vůbec přelet Afriky balónem možný? Co na zápletku říká současná fyzika?

  • Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo savcům vyjít na denní světlo. Do té doby se především ukrývali v temných zákoutích, napovídají tomu vědecké studie.

  • Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené knihovny má ale Vernův Tajemný hrad v Karpatech na míle daleko. Děj je perfektně promyšlený a i z pohledu současných vědců – fyziků, geologů, muzikologů – se dají všechny zápletky logicky vysvětlit.

Copyright © 2010-2018 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit