grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Odborníci na kmenové buňky ověřují díky projektu Gama uplatnění svých poznatků v praxi

Vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR hledají cesty, jak výsledky svého výzkumu převést do praxe. V tom jim nově pomáhají prostředky obdržené z programu GAMA Technologické agentury ČR. Dílčí projekty schválené v loňském roce jsou zaměřeny na práci s kmenovými buňkami, jejichž výzkumu se ústav dlouhodobě věnuje; další výzkumné záměry budou podpořeny i v letošním roce.

Program GAMA, schválený vládou ČR v polovině roku 2013, finančně podporuje nadějné projekty, které mají potenciál pro komerční využití, a tím usnadňuje jejich zavedení do praxe (bližší informace k programu GAMA jsou dostupné na stránkách http://www.tacr.cz/index.php/cz/programy/program-gama.html). Ústav experimentální medicíny AV ČR uspěl ve veřejné soutěži se svým projektem Komercializace výstupů VaV.
V souvislosti se schváleným projektem zřídil ústav Radu pro komercializaci – organizační složku, která posuzuje jednotlivé dílčí projekty a schvaluje jejich případnou podporu. V roce 2014 byly podpořeny tři výzkumné záměry: První dílčí projekt se věnuje kmenovým buňkám získaným z lidského pupečníku. Cílem je zdokonalit metodiku, kterou jsou buňky získávány, ale také metodiky následného zpracovávání a dlouhodobého uchovávání v zamraženém stavu (tzv. kryoprezervace). Druhý podpořený záměr zkoumá kmenové buňky získané z tukové tkáně. Tým vědců z Laboratoře biomateriálů a biofyzikálních metod ověřuje postup izolace kmenových buněk z tukové tkáně. Výsledkem projektu bude standardizace postupu v režimu Správné výrobní praxe. Poslední z projektů podpořených v loňském roce prověřuje životaschopnost zamražených kmenových buněk z kostní dřeně. Takto uchovávané buňky mohou být opakovaně podávány potřebným pacientům; vědci nyní hledají přesnou metodiku, kterou lze docílit maximální
shody mezi zamraženými buňkami a buňkami čerstvě odebranými.

Mikroskopicke snimky

Mikroskopické snímky zobrazující kultivaci lidských kmenových buněk z kostní dřeně (vlevo), z tukové tkáně (uprostřed) a z pupečníku (vpravo).

 

„Podpora komercializace základního a aplikovaného výzkumu dává šanci na rychlejší přípravu klinických zkoušek a na zavedení nových, udržitelných způsobů terapie do klinické praxe,“ prohlásila o projektu ředitelka ústavu profesorka Eva Syková. I z tohoto důvodu plánuje Rada pro komercializaci Ústavu experimentální medicíny AV ČR pro rok 2015 podpořit další tři výzkumné záměry

 

zdroj: tisková zpráva VŠB-TUO

 

 

 

Pro psaní komentářů se přihlašte

Novinky - vše o zdraví

  • Na jižní Moravě se rodí o čtyřicet procent nedonošených dětí víc než začátkem tisíciletí. Při příležitosti Světového dne předčasně narozených dětí, který vychází na 16. listopadu, o tom informovala Fakultní nemocnice Brno. „Loni v kraji přišlo na svět předčasně 846 novorozenců,“ oznámil mluvčí zdravotnického zařízení Pavel Žára. V roce 2001 bylo těchto dětí jen 601.

  • V odborných kuloárech se mluví o tom, že s Parkinsonovou nemocí bojuje okolo 50 tisíc Čechů. Druhým dechem se však dodává, že lidí, jimž odumírají buňky v mozku, je daleko více. Nemoc bere lidem jejich běžný život a nechává je bezmocné napospas rodině a společnosti. Příčina onemocnění není zdaleka objasněna a nedá se ani předpokládat, že ji v nejbližších letech pochopíme.  

  • V Česku chybějí desítky posudkových lékařů. Nemocní kvůli tomu čekají na rozhodnutí o invalidním důchodu nebo příspěvku na péči i rok.

  • Největší podíl diabetiků ke všem pojištěncům je podle orientačních údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Cukrovkou v Česku trpí přes 930 tisíc lidí. Zdravotní pojišťovny na léčbu jejich diabetu vydaly loni přes 10,7 miliardy korun. Celkově zdravotní péče o diabetiky stála 33 miliard korun ze zhruba 300 miliard, které byly z veřejného zdravotního pojištění k dispozici. Světový den diabetu připadá na středu 14. listopadu.

  • Kašel dokáže potrápit a rozhodně by se neměl podceňovat. Určitě neuškodí, když klasickou léčbu podpoříte i bylinkami, které mohou boj s nemocí urychlit. Přírodní léčiva se dají použít i k ochraně proti nastuzení.

  • Placenta může vyživovat nejen plod v těle matky, ale po porodu i matku samotnou. Odborníci to ovšem nedoporučují. Takzvaná placentofágie totiž přináší rizika pro zdraví matky i dítěte, vědecky podložené důkazy o prospěšnosti konzumace placenty přitom neexistují.

Copyright © 2010-2018 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit