grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Unikátní nanotechnologie pro čistější Ústí nad Labem

Nové materiály z nanoželeza pomohou se sanací podzemních vod a půd v areálu ústecké chemičky.

Od 18. listopadu se v areálu Spolku pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost v Ústí nad Labem (Spolek) uskuteční ověřování dvou unikátních nových materiálů z nanoželeza, které přispějí k vyčištění zdejších  kontaminovaných podzemních vod a horninového prostředí. „Vývoj těchto dvou typů nanočástic byl možný jen díky velkorysé spolupráci špičkových českých badatelských pracovišť.

nano ilustracniVedle našeho pracoviště se na něm podílely Univerzita Palackého v Olomouci, Technická univerzita v Liberci, Masarykova univerzita v Brně a firma NANOIRON v současnosti jedinečný český výrobce železných nanočástic,“ uvedl ředitel Divize výzkumu a vývoje firmy AQUATEST a.s. RNDr. Petr Kvapil, Ph.D.

Pro ověření nových materiálů z nanoželeza bylo vybráno celkem sedm lokalit po celé Evropě, z nichž dvě jsou právě v areálu ústeckého Spolku. Aplikace nanomateriálů proběhne pod dozorem pracovníků firmy AQUATEST a.s. za spoluúčasti partnerů projektu z Německa, Rakouska, Norska a České republiky. "Těší nás, že díky naší dlouholeté spolupráci se společností AQUATEST a.s. na intenzívní sanaci podzemních vod v našem výrobním areálu bude Ústí nad Labem a právě ústecká chemička svědkem tohoto významného experimentu, jenž by mohl znamenat průlom ve vývoji nových metod využívání nanotechnologií v oboru sanací horninového prostředí," dodal výrobní ředitel Spolku Ing. Jan Dlouhý. Tento český výzkum se stal základem nového evropského projektu NANOREM, který sdružuje přední světová pracoviště v oboru nanotechnologií a světové odborníky v oblasti výzkumu a vývoje nanoželeza z České republiky, Německa, Holandska a řady dalších zemí, včetně Izraele, USA a Číny.

Nanotechnologie je označení technického oboru, který se zabývá studiem a využíváním technologií a materiálů v měřítku nanometrů. Nanomateriály používané ve Spolchemii jsou železné částice nanoskopických rozměrů s mimořádnou reaktivitou, které po zasáknutí do horninového prostředí dokážou rozkládat kontaminaci přítomnou v podzemní vodě. Částice elementárního železa umějí rozkládat nebezpečné organochlorované polutanty, organická rozpouštědla, pesticidy i toxické kovy. Aplikují se buď přímo do horninového prostředí a podzemních vod
nebo nalézají využití při zvyšování účinnosti filtračních materiálů při odstraňování výše uvedených látek z  kontaminovaných vod. Současný výzkum se soustřeďuje na zvýšení reaktivity, zlepšení migračních vlastností, zvýšení stability v suspenzi a vývoj doprovodných technologií pro přípravu, aplikaci a monitoring nanočástic. Nanočástice od českého výrobce jsou v celosvětovém měřítku v současnosti jediným dostupným produktem vyráběným a dodávaným ve velkých objemech.

 

Zdroj: tisková zpráva společnosti Spolchemie

 

Novinky - věda a technika

  • Co má společného mops nebo čivava s vlkem? Na první pohled asi skoro vůbec nic. Přesto je spojuje stejná historie. Psi všech plemen se vyvinuli z vlka. Nejnovější genetické výzkumy odhalují zajímavé detaily.

  • Jules Verne v mnoha svých románech předběhl dobu a předpověděl nejrůznější vědecké novinky. Jak ovšem prokázal knihou Ocelové město, skvělou intuici měl i v oblasti politiky a mezinárodních vztahů. Příběh německého profesora budujícího válečnou mašinérii tak až nepříjemně přesně odpovídá tomu, co se mělo v následujících desetiletích v Evropě odehrát.

  • Už za pár dní nás čeká unikátní podívaná na noční obloze. Tedy pokud bude jasno. V pátek 27. července by mělo nastat nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Nedaleko od zatmělého Měsíce navíc vynikne neobvykle jasný Mars.

  • Výraz tváře se často označuje jako okno do duše. Nakolik četba výrazu pomáhá v psychiatrické diagnostice? Jak se výraz v mozku zpracovává?

  • Vladimír Kolařík spolu se svými spolupracovníky uvedl do života nejmenší prozařovací elektronový mikroskop na světě. Téměř 50 let byl v úzkém kontaktu s profesorem Arminem Delongem, vůdčí osobností brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Založil firmu, která nese jeho jméno. Kromě toho je taky členem hnutí Rotary. Více se dozvíte v dokumentu Neviditelný svět Vladimíra Kolaříka.

  • Afrika byla v 19. století v kurzu. Na její mapě stále zůstávalo mnoho neznámých míst. Černý kontinent sliboval zdánlivě nekonečnou zásobárnu nerostných surovin i lidských zdrojů. Není divu, že si ji jako dějiště pro jeden ze svých nejúspěšnějších románů vybral Jules Verne. Své hrdiny ji nechal prozkoumat bezpečně seshora, z balónu. Byl by ale vůbec přelet Afriky balónem možný? Co na zápletku říká současná fyzika?

  • Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo savcům vyjít na denní světlo. Do té doby se především ukrývali v temných zákoutích, napovídají tomu vědecké studie.

  • Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené knihovny má ale Vernův Tajemný hrad v Karpatech na míle daleko. Děj je perfektně promyšlený a i z pohledu současných vědců – fyziků, geologů, muzikologů – se dají všechny zápletky logicky vysvětlit.

Copyright © 2010-2018 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit