grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Balkánské příhody ukrajinského plynu

ilustrační foto zdroj: www.freedigitalphotos.net autor: Sorapop ilustrační foto zdroj: www.freedigitalphotos.net autor: Sorapop

Ukrajinský tisk referoval veřejnosti o dalším úspěchu Kyjeva v boji o nezávislost na ruském plynu. Po zkrachování pokusů o získání plynu „reversními dodávkami“ přes Polsko kvůli drahotě odhodlala se ukrajinská vláda k napojení na Jadranský plynový koridor v naději dostat levný plyn z Balkán. Tohle jí ale nevyšlo.
V rámci zasedání Rady EU 25. října podepsal ukrajinský ministr energetiky a uhelného průmyslu Eduard Stavickij smlouvu o koupi plynu z budovaného terminálu na zkapalněný plyn v Chorvatsku a o jeho dopravě chorvatskými a maďarskými plynovody na Ukrajinu. Kapacita této trati měla činit 5-6 miliard kubických metrů ročně.

Jadranský projekt je dílem eurokomisaře pro energetiku Güntera Ettingera, který se proslavil vydáním prostředků na nesmyslné plynovody jako třeba Jassy-Ungeny. Připomeneme krátce tento případ: evropské peníze byly vyčleněny, stužka přestřižena a příští den po ceremonii zahájení výstavby rumunští stavbaři prostě zmizeli spolu s potrubím a technikou. Po penízech, dělnících a svědomí rumunských dodavatelů již pátrají kontrolní orgány, avšak zatím marně.

Není moc pravděpodobné, že Jadranský projekt dokáže aspoň nějak pomoci Ukrajině. Za prvé, začne fungovat v nejlepším případě v roce 2017. Za druhé, nehledě na to, že projekt terminálu na chorvátském ostrově Krk skutečně existuje, smlouvy na dodávku plynu po moři nikoli. Ani v perspektivě.

Na vině je rozdíl cen plynu v Asii a Evropě, který činí 25-50%, přitom, že asijské ekonomiky rostou a problém s japonskými atomovými kapacitami nebude zřejmě v dohledné budoucnosti překonán. Běžná tržní konjunktura nutí všechny výrobce plynu, kteří si mohou volit odbytiště, prodávat plyn v Asii, a nikoli v Evropě.

Kdyby na trhu skutečně měli velké objemy neprodaného předem plynu, mohla by Ukrajina zkusit dokončení výstavby vlastního terminálu v Oděse, avšak ani peníze, ani možnost nalezení plynu ukrajinská vláda nemá.

Podepsání Ukrajinou smlouvy o koupi plynu přes Jadranský koridor umožní její vládě, aby ještě několik let slibovala voličům brzké zbavení se Gazpromu, a nic víc. Když nebude realizován ani tento projekt, vymyslí Kyjev další pohádku pro domácí spotřebu.

   zdroj: http://czech.ruvr.ru

 

 

Pro psaní komentářů se přihlašte

Houseboats.cz - návrh, výroba a prodej Hausbótů

  

hausbot

 

Více na www.houseboats.cz

 

Ekonomicke aktuality

  • Obce a firmy se vehementně hlásí o peníze na nájemní byty – zatím poslaly žádosti v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. V jejich rámci má vzniknout na patnáct set nových jednotek. V programu je k dispozici celkem sedm miliard korun – podle opozice málo.

  • Bankovní rada České národní banky (ČNB) se po prosincové pauze vrátila k uvolňování měnové politiky. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Sazba je tak na nejnižší úrovni od konce ledna 2022. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Finanční trh snížení základní úrokové sazby v tomto rozsahu očekával. Makroekonomická prognóza centrální banky předpokládá v nadcházejícím období další mírný pokles úrokových sazeb a od poloviny roku jejich přibližnou stabilitu.

  • Ruská plynárenská skupina Gazprom začala od února dodávat plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream, od dubna objem dodávek zdvojnásobí. Sdělil to šéf slovenských plynáren SPP Vojtech Ferencz. Státem kontrolovaná společnost SPP je největším prodejcem plynu na Slovensku.

  • Průmyslová výroba v Česku loni meziročně klesla o 1,4 procenta. Snížila se druhý rok po sobě, v roce 2023 zaznamenala pokles o 0,8 procenta. Druhý rok po sobě loni kleslo i stavebnictví, meziročně o 2,4 procenta. Přispělo k tomu zejména pozemní stavitelství, tedy stavby budov. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

  • V Česku loni přibylo sedm větrných elektráren, podle klimaticko-energetického plánu jich nicméně Česko bude potřebovat násobně víc. Přípravy ale trvají roky, někde se projektům lidé brání a protahuje se vznik legislativy, která má výstavbu urychlit. Pomoci nastartovat by ji mohly větrné parky ve státních lesích, například na Vysočině, severu Moravy nebo v části Libereckého kraje.

Copyright © 2010-2020 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit