Poučná pohádka. Ukazuje, jak se to dělat nemá. Jak se rozhodně nemá komunikovat. Ukazuje, jak to dělá Česká národní banka.
ČNB více než rok prakticky na každém svém zasedání varovala, že se jí nepozdává silná česká koruna a že by „také mohla“ proti koruně intervenovat. Rozumějme, mohla by prostřednictvím svých obchodníků prodávat koruny a nakupovat eura na mezibankovním trhu. Tím by došlo ke zvýšení nabídky koruny, což by snížilo její cenu. Neboli její kurz. Neboli by to korunu oslabilo vůči euru. Bylo až neuvěřitelné, jak dlouho téhle pohádce finanční trh věřil, když pokaždé se zklamal. Dávalo to ještě smysl, když česká ekonomika byla ve výrazné recesi a potřebovala povzbuzení. Ale jakmile se ekonomika vymanila z recese, strašení intervencemi přestalo dávat smysl. Zvlášť když kurz nebyl nijak přehnaně silný. Přesto se jich trh bál. Což bylo jasně patrné z toho, že koruna se stále odmítala posunout pod 25,50 CZK/EUR, což byla zjevně hranice, která ČNB iritovala, jelikož ji komentovala skoro pokaždé, když se k ní koruna přiblížila.
A pak bum-prásk, ekonomika již roste, podporu v podstatě nepotřebuje, rada ČNB se po více než roce strašení intervencemi sejde – a rozhodne o intervenci. Prý kvůli svému inflačnímu cíli. Tak přesně takhle se komunikovat nemá. Smyslem měnové politiky není finanční trh zaskočit; smyslem měnové politiky je nastavit taková pravidla, která jsou jasně předvídatelná. Nyní ovšem totálně nepředvídatelně ČNB najednou po skončení svého zasedání skupovat na mezibankovním trhu zhruba půl miliardy eur, neboli nabízet odpovídající objem korun. V přepočtu před intervencí by se jednalo asi o 12,9 miliard korun, po jejím skončení ovšem je to už ekvivalent zhruba 13,4 miliardy korun. Protože koruna během několika oslabila z 25,80 na 26,80 CZK/EUR. Banka přitom oznámila, že jejím cílem je dotlačit korunu zhruba na 27 korun za euro.
Je poněkud záhadou, jak ČNB přišla právě na hodnotu 27 CZK/EUR, a ještě větší záhadou, jak na ni přišla v době, kdy ekonomika již začala růst. Nicméně ne všechny myšlenkové pochody musí být vždy racionálně vysvětlitelné. Důležitější pro nás je, co od kurzu čekat dál.
Historie ukazuje, že když už se jednou ČNB rozhodne intervenovat, může intervenci během jednoho měsíce opakovat třeba třikrát, čtyřikrát. Jenomže jejich účinnost neustále klesá. A co víc – koruna obyčejně po intervenci vystřelí ke slabším hodnotám, načež se okamžitě začne vracet. Podle situace umaže třetinu až dvě třetiny ztráty už během následujících 24 hodin. Posuzováno dle této zkušenosti by nyní koruna měla začít výrazně posilovat. Jenomže tentokrát se situace může dost lišit. Totiž zaprvé je domácí devizový trh v tomto období dost nelikvidní. Jednoduše je tu málokdo, kdo by takto spekuloval. Zadruhé – opět trochu nepochopitelně – trh bere ČNB neskutečně vážně. O tom svědčí už jen to, že jí rok baštil pohádky o intervencích, které pak přišly v tak podivuhodnou chvíli. A tento velmi důvěřivý trh tedy nyní může spoléhat na několikanásobné opakování intervencí, což by znamenalo, že koruna už může zůstat na stávající slabé úrovni velmi dlouho.
Nicméně lehce se přikláním k názoru, že zase tak nestandardní situace nepanuje, a tak není důvodu, proč by koruna měla reagovat natolik odlišně od historických zkušeností. Spíš tedy sázíme na to, že nyní koruna začne velmi pomaličku posilovat a vracet se k úrovni, na které intervence proběhla, jenom jí to bude trvat mnohem déle než v minulosti. Intervence se sice může v dalších dnech ještě opakovat, ale potom by se také opakoval i následný scénář.
tento článek podléhá licenci Creative Commons 3.0 zdroj: http://www.www.ac24.cz/ autor: Markéta Šichtařová
