grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

VŠCHT Praha získala unikátní přístroj. Pomůže v medicíně i energetice

Třiadvacetinásobné zrychlení dosavadního výrobního procesu. Bezprecedentní zachování kvality vstupního materiálu. Využití při vývoji biomateriálů pro medicínské účely nebo materiálů pro extrémní podmínky.

IMG 2464-001

 

To vše s sebou přináší nový výzkumný přístroj, který za 9 milionů získala a zprovoznila Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.

 

Slinovací zařízení Spark Plasma Sintering nemá v České republice z hlediska svých parametrů konkurenci. „Umožní nám posunout naše výzkumné možnosti na novou úroveň,“ říká doc. Pavel Novák, proděkan Fakulty chemické technologie VŠCHT Praha. „Princip je přitom jednoduchý. Do přístroje nasypete prášek a za 20 – 40 minut vám vypadne slinutý kompaktní materiál, jehož vlastnosti můžete okamžitě zkoumat a porovnávat s teoretickými předpoklady,“ vysvětluje Novák.

Klíčové jsou přitom dvě věci. Celý proces se díky novému zařízení extrémně zrychlí, a tím pádem se stejným způsobem zrychlí i vývoj nových materiálů, z nichž se vyrábí katalyzátory do automobilů, náhrady lidských kostí nebo třeba extrémně zatěžované části leteckých motorů.

Zároveň, což je také zásadní, nedochází k degradaci materiálu. „Když to řeknu laicky, tak například nanomateriály zůstanou skutečně nanomateriály. Což předešlý proces díky svému celodennímu trvání neumožňoval.“

VŠCHT získala přístroj v rámci velkého investičního projektu KvaLab, během nějž investuje do vybavení laboratoří 800 milionů korun. Přístroj se proto chystá zařadit do výuky studentů. „Nebývá zrovna běžné dát takový nástroj k dispozici studentům. Ale naše škola je založena na propojování kvalitního teoretického vzdělání s intenzivní praxí, takže této tradici rádi dostojíme i tentokrát,“ potvrzuje Novák.

 

Zdroj: tisková zpráva VŠCHT Praha

 

Novinky - věda a technika

  • Co má společného mops nebo čivava s vlkem? Na první pohled asi skoro vůbec nic. Přesto je spojuje stejná historie. Psi všech plemen se vyvinuli z vlka. Nejnovější genetické výzkumy odhalují zajímavé detaily.

  • Jules Verne v mnoha svých románech předběhl dobu a předpověděl nejrůznější vědecké novinky. Jak ovšem prokázal knihou Ocelové město, skvělou intuici měl i v oblasti politiky a mezinárodních vztahů. Příběh německého profesora budujícího válečnou mašinérii tak až nepříjemně přesně odpovídá tomu, co se mělo v následujících desetiletích v Evropě odehrát.

  • Už za pár dní nás čeká unikátní podívaná na noční obloze. Tedy pokud bude jasno. V pátek 27. července by mělo nastat nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Nedaleko od zatmělého Měsíce navíc vynikne neobvykle jasný Mars.

  • Výraz tváře se často označuje jako okno do duše. Nakolik četba výrazu pomáhá v psychiatrické diagnostice? Jak se výraz v mozku zpracovává?

  • Vladimír Kolařík spolu se svými spolupracovníky uvedl do života nejmenší prozařovací elektronový mikroskop na světě. Téměř 50 let byl v úzkém kontaktu s profesorem Arminem Delongem, vůdčí osobností brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Založil firmu, která nese jeho jméno. Kromě toho je taky členem hnutí Rotary. Více se dozvíte v dokumentu Neviditelný svět Vladimíra Kolaříka.

  • Afrika byla v 19. století v kurzu. Na její mapě stále zůstávalo mnoho neznámých míst. Černý kontinent sliboval zdánlivě nekonečnou zásobárnu nerostných surovin i lidských zdrojů. Není divu, že si ji jako dějiště pro jeden ze svých nejúspěšnějších románů vybral Jules Verne. Své hrdiny ji nechal prozkoumat bezpečně seshora, z balónu. Byl by ale vůbec přelet Afriky balónem možný? Co na zápletku říká současná fyzika?

  • Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí. Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo savcům vyjít na denní světlo. Do té doby se především ukrývali v temných zákoutích, napovídají tomu vědecké studie.

  • Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené knihovny má ale Vernův Tajemný hrad v Karpatech na míle daleko. Děj je perfektně promyšlený a i z pohledu současných vědců – fyziků, geologů, muzikologů – se dají všechny zápletky logicky vysvětlit.

Copyright © 2010-2018 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit