grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl: Predikce „sýčků“ se nenaplnily

foto zdroj: tisková zpráva VŠB-TU Ostrava autor: Tereza Kulihová foto zdroj: tisková zpráva VŠB-TU Ostrava autor: Tereza Kulihová

O vývoji české ekonomiky přednášel v úterý 21. dubna 2015 studentům Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.

V úvodu vzpomenul veřejnou kontroverzní diskusi po 7. listopadu 2013, kdy bankovní rada ČNB snížila hodnotu české koruny vůči Euru o 4,7 procenta a zároveň deklarovala vyhlášení tzv. kurzového závazku. Oponenti tohoto kroku „sýčkovali", že lidé budou více šetřit, že zdražení koruny se projeví v ceně pohonných hmot a energií, což nebude dobrý signál pro české domácnosti. Kritici intervence strašili poklesem reálné poptávky a také ekonomiky.

Tyto predikce „sýčků" se podle Mojmíra Hampla nenaplnily. Dokumentoval to analýzou vývoje ekonomiky od listopadu 2013 do dnešních dnů. V době intervence klesal hrubý domácí produkt, snižovaly se investice a rostla obecná míra nezaměstnanosti. Průměrná nominální mzda se sice pohybovala v kladných číslech, ale podle viceguvernéra to byl jeden z nejnižších nárůstů mezd v moderních ekonomických českých dějinách. Tržby v maloobchodě spíše klesaly a inflaci nad nulou drželo zvyšování nepřímých daní. Ostatní všechny cenové okruhy, například ve službách, stavebnictví, zemědělství apod., vykazovaly deflační tendence.

Vývoj ekonomiky za šest čtvrtletí potvrdil správnost listopadového rozhodnutí ČNB z roku 2013. Podle viceguvernéra Hampla se Česká republika z poslední třetiny zemí Evropské unie, které rostou nejpomaleji, posunula do první třetiny nejrychleji zvedajících se ekonomik. „Podniky začaly silně investovat a postupně klesala nezaměstnanost. V tuto chvíli ji máme třetí nejnižší v Evropské unii," uvedl Mojmír Hampl. Dodal, že zároveň roste průměrná nominální mzda, oživuje se trh práce a začaly se otáčet soukromé indikátory důvěry u domácností i podniků. Přitom maloobchodní tržby nadále rostou, a to za velmi nízkého zvyšování se cen. Nenaplnilo se varování kritiků z roku 2013, že českou ekonomiku postihne hyperinflace. Za loňský rok průměrná inflace činila 0,4 procenta, což je nejnižší číslo za posledních deset let.

Pohled do historie

Mojmír Hampl ostravským studentům ekonomie připomněl historii české koruny. V té souvislosti se zmínil o největším národohospodáři první republiky Karlu Englišovi, který v únoru 1934 prosadil snížení hodnoty koruny o 16 procent. Díky tomuto kroku ještě v témže roce skončila v Československu pětiletá recese i deflace spotřebitelských cen a ekonomika zaznamenala razantní hospodářské oživení.

Nižší inflace oproti prognóze

„V tuto chvíli prožíváme jeden z nejsilnějších pozitivních nabídkových šoků za posledních dvacet let," zdůraznil Mojmír Hampl. Z důvodů výrazného poklesu cen ropy a energetických komodit je inflace oproti prognóze ČNB nižší. „Kdyby k šoku u cen ropy nedošlo, v tuto chvíli by se inflace pohybovala zhruba o 1,1 procenta výše. Jinými slovy, byli bychom blízko našemu dvouprocentnímu inflačnímu cíli cenové stability," dodal v závěru své přednášky Mojmír Hampl. Dále odpovídal na dotazy přítomných. Týkaly se prognóz vývoje ceny ropy, současné pozice dolaru ve světové ekonomice, zapojení České republiky v zahraničních bankovních uniích, rostoucího českého exportu do Německa a uvolnění obchodních bariér mezi Evropou a Amerikou prostřednictvím smlouvy TTIP.

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl přednáší studentům ostravské Ekonomické fakulty VŠB-TUO.

 

 zdroj: tisková zpráva VŠB-TU Ostrava

Pro psaní komentářů se přihlašte

Ekonomicke aktuality

  • Zahraniční právní bitva někdejších manažerů Mostecké uhelné společnosti Marka Čmejly a Jiřího Diviše, kteří spolu s investorskou skupinou Kingstown Capital Management zažalovali v USA majitele realitní skupiny CPI Property Group Radovana Vítka, může mít dohru v Česku. Podle informací ČT policie prověřuje zprávy o žalobě, v níž se hraje o 70 miliard korun.

  • Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) se znovu pokusí o zrušení takzvané superhrubé mzdy, návrh chce předložit koalici do konce června. Její návrh bude počítat i se snížením daně z příjmu z hrubé mzdy z dnešních asi 20 na 19 procent. Ministryně naopak definitivně opustila plán spojovat zrušení superhrubé mzdy se zvýšením zdravotního pojištění a s rušením plateb za státní pojištěnce.

  • Poslední z velkých distributorů elektřiny, Pražská energetika, oznámil zdražení. Sto tisíc domácností tak zaplatí za elektřinu zhruba o pět procent víc. Vyšší náklady na energie dopadají také na firmy, některé už zvedají ceny svých výrobků. Díky mírné zimě naopak část lidí ušetří za topení.

  • Americká tajná služba CIA se domnívá, že čínskou společnost Huawei Technology financují čínské bezpečnostní orgány. Uvedl to britský list The Times. Firma Huawei obvinění označila za neopodstatněné.

  • Potravinová sbírka, ve které lidé mohou darovat jídlo nebo drogerii, bude letos poprvé i na jaře, a to 18. května. Novinkou bude i možnost dárcovství přes internet. Provoz bank platí hlavně ministerstvo zemědělství, letos na ně dá 63 milionů korun, o polovinu víc než vloni. Přesto to náklady plně nepokryje, další zdroje tak resort musí hledat.

Copyright © 2010-2018 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit