grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl: Predikce „sýčků“ se nenaplnily

foto zdroj: tisková zpráva VŠB-TU Ostrava autor: Tereza Kulihová foto zdroj: tisková zpráva VŠB-TU Ostrava autor: Tereza Kulihová

O vývoji české ekonomiky přednášel v úterý 21. dubna 2015 studentům Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.

V úvodu vzpomenul veřejnou kontroverzní diskusi po 7. listopadu 2013, kdy bankovní rada ČNB snížila hodnotu české koruny vůči Euru o 4,7 procenta a zároveň deklarovala vyhlášení tzv. kurzového závazku. Oponenti tohoto kroku „sýčkovali", že lidé budou více šetřit, že zdražení koruny se projeví v ceně pohonných hmot a energií, což nebude dobrý signál pro české domácnosti. Kritici intervence strašili poklesem reálné poptávky a také ekonomiky.

Tyto predikce „sýčků" se podle Mojmíra Hampla nenaplnily. Dokumentoval to analýzou vývoje ekonomiky od listopadu 2013 do dnešních dnů. V době intervence klesal hrubý domácí produkt, snižovaly se investice a rostla obecná míra nezaměstnanosti. Průměrná nominální mzda se sice pohybovala v kladných číslech, ale podle viceguvernéra to byl jeden z nejnižších nárůstů mezd v moderních ekonomických českých dějinách. Tržby v maloobchodě spíše klesaly a inflaci nad nulou drželo zvyšování nepřímých daní. Ostatní všechny cenové okruhy, například ve službách, stavebnictví, zemědělství apod., vykazovaly deflační tendence.

Vývoj ekonomiky za šest čtvrtletí potvrdil správnost listopadového rozhodnutí ČNB z roku 2013. Podle viceguvernéra Hampla se Česká republika z poslední třetiny zemí Evropské unie, které rostou nejpomaleji, posunula do první třetiny nejrychleji zvedajících se ekonomik. „Podniky začaly silně investovat a postupně klesala nezaměstnanost. V tuto chvíli ji máme třetí nejnižší v Evropské unii," uvedl Mojmír Hampl. Dodal, že zároveň roste průměrná nominální mzda, oživuje se trh práce a začaly se otáčet soukromé indikátory důvěry u domácností i podniků. Přitom maloobchodní tržby nadále rostou, a to za velmi nízkého zvyšování se cen. Nenaplnilo se varování kritiků z roku 2013, že českou ekonomiku postihne hyperinflace. Za loňský rok průměrná inflace činila 0,4 procenta, což je nejnižší číslo za posledních deset let.

Pohled do historie

Mojmír Hampl ostravským studentům ekonomie připomněl historii české koruny. V té souvislosti se zmínil o největším národohospodáři první republiky Karlu Englišovi, který v únoru 1934 prosadil snížení hodnoty koruny o 16 procent. Díky tomuto kroku ještě v témže roce skončila v Československu pětiletá recese i deflace spotřebitelských cen a ekonomika zaznamenala razantní hospodářské oživení.

Nižší inflace oproti prognóze

„V tuto chvíli prožíváme jeden z nejsilnějších pozitivních nabídkových šoků za posledních dvacet let," zdůraznil Mojmír Hampl. Z důvodů výrazného poklesu cen ropy a energetických komodit je inflace oproti prognóze ČNB nižší. „Kdyby k šoku u cen ropy nedošlo, v tuto chvíli by se inflace pohybovala zhruba o 1,1 procenta výše. Jinými slovy, byli bychom blízko našemu dvouprocentnímu inflačnímu cíli cenové stability," dodal v závěru své přednášky Mojmír Hampl. Dále odpovídal na dotazy přítomných. Týkaly se prognóz vývoje ceny ropy, současné pozice dolaru ve světové ekonomice, zapojení České republiky v zahraničních bankovních uniích, rostoucího českého exportu do Německa a uvolnění obchodních bariér mezi Evropou a Amerikou prostřednictvím smlouvy TTIP.

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl přednáší studentům ostravské Ekonomické fakulty VŠB-TUO.

 

 zdroj: tisková zpráva VŠB-TU Ostrava

Pro psaní komentářů se přihlašte

Ekonomicke aktuality

  • Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se s Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) po jeho jmenování ministrem kultury setká, pohovoří spolu o jeho požadavcích, ale na změny v návrhu rozpočtu už nebude mít čas. Finální návrh rozpočtu na příští rok totiž musí poslat do konce srpna na vládu. Zaorálek chce do resortu víc peněz na platy, ty jsou podle Schillerové stále otevřené kvůli jednání tripartity.

  • Německá ekonomika ve třetím kvartálu klesne a propadne se do recese. Podle webových stránek týdeníku Der Spiegel to vyplývá z interních dokumentů německé vlády, které má list k dispozici. Vládní ekonomičtí experti ale zatím nevidí důvod pro zavádění opatření ke stabilizaci hospodářství.

  • Francouzské letovisko Biarritz hostí za mimořádných bezpečnostních opatření summit lídrů zemí G7. Na bezpečnost dohlíží přes 13 tisíc policistů. Protesty chystají tisíce aktivistů. Někteří z nich se připravovali na akci ve speciálním výcvikovém táboře, kde se učili, jak upoutat pozornost médií či pasivně vzdorovat policii, píše AFP. Mezi hlavní témata summitu patří kromě boje s nerovnostmi ekologie, brexit či obchodní válka mezi USA a Čínou. Po loňském fiasku se neplánuje společné závěrečné prohlášení.

  • Čína v pátek oznámila nová cla na americké zboží, jehož roční hodnota dovozu do země dosahuje zhruba 75 miliard dolarů (1,75 bilionu korun). Jde o reakci na americká cla, která prezident Donald Trump oznámil na počátku srpna. Trump poté vyzval americké firmy k hledání alternativ k podnikání v Číně, včetně přesunu výroby z Číny do USA. Akcie v USA následkem dalšího kola sporů prudce oslabily. 

  • Mzdy a důchody se od listopadové revoluce v Česku výrazně zvedly. Zvyšování starobních penzí však s růstem výdělků krok nedrželo a nůžky mezi nimi se postupně rozevíraly. Senioři a seniorky tak pobírají v průměru zhruba sedmkrát víc peněz než po pádu komunistického režimu, pracovníci ovšem vydělávají průměrně téměř desetkrát víc. Postupně však citelně rostly také ceny. Vyplývá to z bulletinu, který zveřejnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Copyright © 2010-2018 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit